Výsledky hledání míst

Budova byla postavena r. 1531 jako skladiště obilí, později byla využívaná jako městská zbrojnice a ještě později v ní byl sklad soli. Dnes slouží Jihočeskému motocyklovému muzeu a lze zde shlédnout mnoho historických motocyklů vyrobených od r. 1899.

Skanzen Solvayovy lomy na hřebenu Stydlých vod, zpřístupněný pro veřejnost r. 1998, je unikátním místem, kde se lze během turistické sezóny seznámit se způsobem těžby a dopravy vápence v Českém krasu. Jízda lomovou malodráhou je zážitkem zejména pro děti.

Přírodní komplex Soos v Chebské pánvi nedaleko Františkových Lázní, jímž prochází naučná stezka, nabízí nevšední zážitek pro všechny zájemce o přírodní zajímavosti. V národní přírodní rezervaci platí zvláštní režim.

Barokní sousoší neznámého slezského umělce z r. 1777 představující Krista klesajícího pod tíhou kříže a pomáhajícího sv. Šimona. Na podstavci je zobrazena sv. Veronika. Plastika r. 1974 přemístěna od Kolloredovského mostu na nový městský hřbitov.

Rozsáhlá hradní pevnost se složitým stavebním vývojem od 14. do 17. stol. Majetkem řádu německých rytířů od r. 1642.

Skupina původně gotických domů smíšené stavby, vzniklá z někdejších kupeckých krámů v severní části hlavního náměstí (dnes Krále Jiřího z Poděbrad). Četné přestavby do 19. stol., při rekonstrukci v 50. letech 20. stol. vložena železobetonová kostra.

Na místě nejstarší dochované synagogy v Praze, zvané Stará, byla jako poslední svatostánek v původním Židovském městě postavena podle projektu Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase po roce 1868 modlitebna v maursko-španělském slohu, který jí dal jméno. Po rekonstrukci 1958–59 součástí židovského musea.

Železná rozhledna s dřevěným opláštěním na vrcholu Špičáku byla postavena v letech 2013-2014. Stojí u horní stanice lanovky ze sportovního areálu Špičák. Z důvodu ochrany přírody je přístupná vždy jen od 15. června do 15. září.

Hrad založený králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. stol., ve 14. stol. sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. stol. přestavěn na mohutnou barokní pevnost. Až do konce 2. světové války zde byla věznice a kasárna.

Původně gotická, barokně upravená budova středověkého špitálu, spojeného s jménem manželky Jiřího z Poděbrad, paní Kunhuty ze Šternberka. Založen v roce 1444, sloužil do 20. let 20. století. Od té doby depozitář městského muzea.

Špitál s centrální osmibokou kaplí byl založen roku 1694 v prostoru severozápadně od počáteckého náměstí. Kaple byla poničena požárem v roce 1821. Opravena v r. 1834, kdy získala novogotickou vížku. Nyní v užívání Církve československé.

Špitál s kaplí nechal v letech 1671-1672 postavit hofmistr Jana Antonína z Questenberka, Jan Kreutz. Autorem raně barokní budovy byl Jan Křtitel Erna, významný brněnský barokní stavitel. Na špitál navazuje kaple na oktagonálním půdorysu, završená kopulí s lucernou. Sídlí zde kulturní centrum a TIC.

Funkcionalistická budova spořitelny a městského musea, vyprojektovaná architekty Freiwaldem a Böhmem, vyplnila roku 1936 východní část severní strany železnobrodského náměstí. Do její fasády bylo zapojeno průčelí roubeného domu Klemencovsko (1792).

Renesanční dům z roku 1614 na severní straně náměstí, pojmenován podle majitele Kryštofa Šrejnara. V 80. letech prošel rekonstrukcí. Dnes je v něm turistické informační centrum a expozice okresního muzea.

Zámek kolem r. 1558 přestavěn ze starší tvrze Rotmberkem z Ketře v renesančním slohu. V 17. stol. zámeček přestavěn v barokním stylu lotrinským majitelem Janem Lescourantem. V r. 2001 zámek prodán soukromé firmě, od r. 2021 zpřístupněn o víkendech veřejnosti.