Výsledky hledání míst

Nový hřbitov založen v roce 1903 a používán sporadicky do konce 20. století. Dochováno cca 600 novodobých náhrobků. V novobarokní hrobce u východní zdi hřbitova jsou pohřbeni Porgesové z Porthaimu.

V místě tvrze, doložené roku 1429, nechal v letech 1463–68 postavit Ješek ze Sovojovic hrad, jehož nejvýraznějším znakem byla šestiboká vysoká věž. Ve II. polovině 16. století byl upraven renesančně, poslední přestavba 1890–94. Součást rozsáhlého areálu s kostelem a hospodářským dvorem.

Zámek ve stylu tudorské novogotiky nechal podle projektu H. Ferstela postavit hrabě A. Nostic v letech 1856–63. Od jeho dědiců ho odkoupil C. Wolfrum a věnoval ho městu Ústí jako sídlo muzea. Po II. světové válce zchátral. Koncem 80. let opraven.

Největší židovský hřbitov v ČR, s cca 25 000 pohřbenými, s tisíci klasicistních, novogotických, novorenesančních, secesních, puristických a konstruktivistických náhrobků. Pohřbeni jsou zde např. F. Kavka, J. Orten, O. Pavel. Založen r. 1890.

V pořadí třetí židovský hřbitov v Tachově byl v zřízen v roce 1933, zdemolován byl po obsazení města nacisty. Je na něm hromadný hrob cca 600 vězňů, kteří zahynuli při transportu z koncentračního tábora Buchenwald (pomník z roku 1987). Rekonstruován roku 1986, obnoveno 7 náhrobků, dnes urnový háj.

Nejvýznamnější secesní stavba v Praze v sousedství Prašné brány. Vystavěn na místě bývalého Králova dvora v l. 1905–12. Na výtvarné výzdobě domu se podíleli přední čeští sochaři a malíři. Centrum společenského a kulturního života Prahy.

Původně dva renesanční domy na gotických parcelách, upravené v pol. 18. století. Ve 20. letech 20. století stavebně propojeny a v 60. letech 20. stol. upraveny pro potřeb galerie. V severním domě z r. 1566 se dochovala řada renesančních prvků, např. schodišťová síň s malovaným stropem a arkádami.

Od roku 1973 se obora stala domovem druhé genetické linie vzácných bílých jelenů původem z Persie, kteří byli přivezeni do Evropy někdy kolem roku 1780. V roce 1998 zde vznikla Ukázková obůrka, kde je prezentován chov bílých jelenů, muflonů, daňků, dravců, sov a mnoha dalších divokých zvířat.

Hvězdárna u Ondřejova byla postavena po r. 1898, kdy zde továrník J. J. Frič koupil pozemek pro vědecké účely a na něm nechal postavit soukromou hvězdárnu (arch. Josef Fanta), kterou r. 1928 věnoval československému státu. Hvězdárna je v pravidelných návštěvních hodinách přístupná veřejnosti.

Barokní lovecký zámek dal postavit v letech 1708–1713 kníže Schwarzenberg podle návrhu architekta Pavla Ignáce Bayera. V roce 1842 zde bylo založeno lovecké muzeum s rozsáhlými sbírkami trofejí a vycpanin a patří tak mezi naše nejstarší muzea vůbec.

Rozsáhlé zříceniny hradu z konce 13. století založeného Rokycanskými. V 15. století přestavěn a rošířen. Od roku 1666 již uváděn jako pustý. V letech 1700-1712 znovu opraven až v r. 1773 po konfiskaci se definitivně stal ruinou.

Bývalý zájezdní hostinec z počátku 19. století. Roku 1849 zde J. Mánes maloval hanácká děvčata. Od roku 1911 budova secesně přestavěná, dnes Městské vzdělávací a informační centrum.

Ocelová telekomunikační věž z r. 2003 na kopci Okrouhlá nad Staříčem, využívaná rovněž jako rozhledna. Věž je vysoká 55 m, vyhlídková plošina je ve výšce 30 m a vede na ní 162 schodů.

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

Rozhledna se nachází ve výšce 802 m n. m., je vysoká 16 m a na vrchol vede 74 schodů. O vznik rozhledny se v roce 1933 zasloužil spolek Přátel přírody z Bublavy. Stavbu navrhl architekt Ernstberger. Rozhledna dlouhodobě uzavřena.