Výsledky hledání míst

Známý skalní útvar na východních svazích Smrčiny (810 m), tvořený pískovcovými skalními bloky východo-západního směru ve střední části potoku Mazák. Oblíbené cvičné místo horolezců. Přístupné po turistické značce.

Barokní most byl vybudován v první čtvrtině 18. stol. V l. 1715–18 byl vyzdoben barokními sochami světců sochaře Davida Liparta. Most byl dvakrát rozšířen, na počátku a v poslední čtvrtině 20. stol. Od r. 1958 patří mezi chráněné nemovité kulturní památky ČR. Od r. 1999 je ve znaku města Brtnice.

Okrouhlé tvrziště, obklopené rybníčkem (příkopem) v dolní části vsi sloužilo v 15.–17. století jako sídlo zdejší drobné šlechty (manů frýdlantských pánů). Po jeho zániku převzal jeho funkci nedaleký poplužní dvůr.

Tvrziště po blíže historicky neznámém sídle, doloženém archeologicky do 12.-13. st., snad založené Blažejem, služebníkem velmože Kojaty, někdy po r. 1227 a zaniklé před koncem 13. st. Dochován pahorek chráněný příkopem a valem, beze stop zástavby.

Zbytky gotického hradu z 2. pol. 13. st. Celou svou existenci patřil Valdštejnům. Rozkvět zažil ve 14.–15. st. díky okolní těžbě rud a zlata, poč. 16. st. přestal být využíván a r. 1543 je již pustý. Odkryta je část věže poškozené odstřelem.

Původní tvrz z konce 15. stol., přestavěna Vlčky na konci 16. stol. na renes. zámek. V 18. stol. barokně upraven a v pol. 19. stol. Mattencloity modernizován. V l. 1979–80 zdemolován a po r. 1998 i zbytek areálu.

Romantické zříceniny vodního mlýna postaveného před rokem 1515. Využívaný k pův. účelu byl do roku 1814, kdy se zde začala pálit kořalka. Od roku 1945 po odsunu německých obyvatel začal chátrat. Dnes šetrně rekonstruován.

Zámek vzniklý v barokním duchu před rokem 1650 za opata Jana Greifenfelse z Pilsenburka. Byl součásti dvora a sloužil k občasnému pobytu příslušníků velehradského cisterciáckého kláštera, do jehož majetku Domanín tehdy patřil. V roce 1883 jej převzal Katolický spolek arcidiecéze olomoucké. Dnes je sídlem obecního úřadu.

Zaniklé tvrziště na okraji terénní hrany nad Domašovem nad Bystřicí

Přírodní památku Dominova skalka představuje nevysoký vršek na rozhraní okresů Sokolov a Cheb. Od r. 1989 je chráněna zdejší vzácná flora na hadcovém podkladu, zejména endemická rostlina, zvaná rožec kuřičkolistý. Místo je i výskytištěm vzácných motýlů.

Zaniklý areál vodního mlýna na levém břehu řeky Moravice nedaleko počátku známé technické památky Weisshuhnův kanál. První mlynáři z rodu Demelů se zde zmiňují od pol. 17. století. Snad zanikl po některé z povodní na konci 19. či počátkem 20. století. Rozpoznat jde jen náznak trasy náhonu.

Šternberskými augustiniány v obci vybudován pivovar a zemědělský dvůr. Později zrušeny a zbourány. Zachovalý domovní portál ze zemědělského dvora instalován v parčíku mezi domy nedaleko od kostela.

Výrazné terénní reliéfy středověkého hrádku na výrazném ostrohu poblíže Slatiny. Hrádku předcházelo patrně mladohradištní osídlení. Existence hrádku je archeologicky doložena do 14. století.

Terénní relikty tvrziště, fungujícího snad ve 14.–16. století na břehu rybníka. Zachován příkop, val a zbytky základů věžovitého objektu.

Zámek byl postaven roku 1760 pro grófa Zedwitzce. V 19. stol. byl zámek rodinou Zedwitzů přestavěn v novogotickém slohu. Od roku 1990 slouží zámek jako restaurace „Na zámečku“.