Výsledky hledání míst

Výrazné terénní reliéfy středověkého hrádku na výrazném ostrohu poblíže Slatiny. Hrádku předcházelo patrně mladohradištní osídlení. Existence hrádku je archeologicky doložena do 14. století.

Terénní relikty tvrziště, fungujícího snad ve 14.–16. století na břehu rybníka. Zachován příkop, val a zbytky základů věžovitého objektu.

Zámek byl postaven roku 1760 pro grófa Zedwitzce. V 19. stol. byl zámek rodinou Zedwitzů přestavěn v novogotickém slohu. Od roku 1990 slouží zámek jako restaurace „Na zámečku“.

Protáhlá ostrožna nesoucí relikty pozdně halštatského a později i slovanského hradiště, v zadní části areálu ruiny gotického hradu Šember. Zachovány mohutné a dobře čitelné valy s příkopy.

Pozůstatky opevnění neznámého stáří na vrcholu kopce Pačíska ve výšce 504 m. Lokalita nebyla dosud zkoumána, bývá kladena do halštatsko-laténského období, nebo do raného či vrcholného středověku, nejspíš se jedná o rozestavenou tvrz či malý hrad.

Torzo brány, zlomky základových zdí, příkopy a valy po hradu založeném rodem z Doubravic po pol. 13. st. R. 1378 prodán Oldřichovi z Boskovic a v letech 1418-1528 jej vlastnili páni ze Sovince. Od roku 1529 patřil již pustý hrad s městečkem k Rájci.

Rozhledna Doubravka je ukázkou experimentální architektury v podobě trojbokého jehlanu, jejímž základním konstrukčním materiálem jsou kmínky akátového dřeva s dubovými, modřínovými a ocelovými prvky. Autorem návrhu je Ing. arch. Martin Rajniš. Rozhledna zpřístupněna od června 2018.

Okrouhlé tvrziště, které vzniklo v průběhu 14. století. Kolem roku 1400 se zde připomíná Mašek z Doubravky a v roce 1405 Michal Chabec a Václav z Doubravky. V průběhu 15. století byla tvrz spolu se vsí opuštěna a zanikla. V roce 1547 se uvádí pustá.

Nad minerálním pramenem, vyvěrajícím zde od nepaměti, byl r. 1972 vybudován socialistický altán. Dne 24.4.2009 byl doubravský pramen vysvěcen pravoslavným českým arcibiskupem a metropolitou Kryštofem a přejmenován na Pramen století. Toto vysvěcení je počátkem chystané revitalizace Doubravy.

Raně středověké hradiště v terénních náznacích na základě sporadických nálezů lze klást do 2. pol. 10. stol. První zmínka k r. 981 v Dalimilově kronice je patrně mylná. Od počátku patřilo knížatům z rodu Přemyslovců a tvořilo starobylé správní centrum jižních Čech až do konce 12. stol.

Soustava lokálních tratí ve východním předhůří Doupovských hor, v současné době se silně omezeným provozem. Postupně vznikly úseky Kaštice - Krásný Dvůr, Krásný Dvůr - Radonice, Radonice - Doupov a Prunéřov - Vilémov u Kadaně.

Zbytky bezejmenného skalního hrádku. Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné. Ve 13. st. vybudován dřevěný skalní hrádek, který měl chránit obchodní stezku podél Jizery. Dochovány místnosti vysekané do skály a kotvící drážky dřevěných staveb.

Areál skalního hradu ze 13. stol. na sedmi pískovcových blocích s převažující dřevěnou zástavbou. V 15. století opuštěn. Dochováno množství stop po zakládání dřevěných konstrukcí.

Zaniklá tvrz. Dřevěná tvrz zde mohla stát již v obd. 600–1000. Určitě se píše o tvrzi r. 1324 kdy zde seděl Heřman z Drahlína. R. 1390 se Drahlín zmiňuje jako součást liteňského panství. R. 1413 tvrz koupili Dobeš z Tmáně a Zdeněk z Podmokel, tvrz zanikla již v průběhu 15. stol.

První zmínka o vsi je z roku 1294, kdy se uvádí Aldík z Drahoraze. V roce 1318 Sulek z Drahoraze. V roce 1361 vlastní ves Zdeněk ze Střevače. V letech 1434 až 1437 se uvádí Zdeněk z Kopidlna a Drahoraze. V druhé pol. 15. stol. připojena ke Kopidlnu. Pravděpodobně nedlouho poté panské sídlo zaniká.