Výsledky hledání míst

Dřevěná rozhledna z roku 2007 u Březové nad Svitavou nese jméno fiktivního génia Járy Cimrmana, členové Divadla Járy Cimrmana se zúčastnili jejího otevření. Rozhledna, která je volně přístupná, je součástí naučné stezky Údolím řeky Svitavy. V roce 2018 byla restaurována.

Zaniklá tvrz. Samotná vesnice se prvně zmiňuje r. 1131. Z Dobřínska se píše r. 1278 Vícemil, po něm r. 1310 Mikuláš, poté r. 1367 klerik Pavel. Od r. 1358 byla ves připojena k templštejnskému panství. Pokud tvrz v té době jestě existovala, po sloučení panství byla opuštěna a zanikla.

Původní renesanční tvrz z počátku 16. století přestavěná roku 1577 Albertem z Vrbna na trojkřídlý renesanční zámek. Během bojů na konci 2. světové války poničen natolik, že v následujících letech zanikl. Dodnes zachován rozlehlý zámecký park.

Zaniklá tvrz, která se zmiňuje r. 1321, kdy byla v majetku Vlčka z nedalekého hradu Křídlo. V 2. pol. 14. stol. hrad i tvrz koupil Boček z Kunštátu. R. 1437 se tvrz uvádí už jen jako pusté, holé místo – zanikla tedy dlouho před tímto rokem. Dle archeol. výzkumu byla tvrz dřevěná s kamennými základy.

Zaniklá tvrz v Dobrovízi měla jen krátkou historii. Prvně je doložena r. 1400 při prodeji vsi a zanikla někdy v průběhu husitských válek, protože po jejich skončení již není zmiňována. Nedochovaly se po ní žádné stopy a není známo, kde přesně stála.

Křížová cesta je tvořena klasicistními kapličkami jednotné podoby a je zakončena obdélnou kaplí Božího hrobu. Je rozmístěna kolem kostela Panny Marie Bolestné. Pochází z let 1836-1837. Památkově chráněná.

Menhir Dobšický mužík se nachází v lesích mezi vesnicemi Dobšice a Závišín na Blatensku a je snadno dostupný pro pěší i cyklisty po neznačené lesní silničce spojující obě zmíněné vsi. Z obou je vzdálen něco přes 2 km a je opatřen informační tabulkou.

Dolánky je hradiště na vrchu Rubín, v nadmořské výšce 352 m. Archeologické nálezy dokládají osídlení od pravěku po raný středověk a někteří badatelé jej ztotožňují se Sámovým Vogastisburgem z Fredegarovy kroniky či s bájným Luckým knížectvím z 9. stol.

Terénní pozůstatky zbyly po šlechtickém hradě z 2. pol. 13. st. Založen byl zřejmě Merkvartici. Tři příkopy vymezovaly dvoudílný hrad. V jádru hradu byla nalezena zemnice s pecí. Poškozen odlámáním jižní části ostrožny při stavbě silnice a železnice.

První doklad o existenci mlýna je v I. vojenském mapování– josefském z let 1764–1768. V r. 1930 byl majitelem mlýna Augustin Schiffner. Mlýn zanikl někdy v 1. polovině 20. stol. Dodnes se dochovaly zbytky obvodového zdiva z kamenných kvádrů, prostor lednice vytesaný v pískovcové skále a náhon.

Skromné zbytky hradu postaveného kolem roku 1313 Rackem, synem Sezemy z Krašovic. Před r.1434 koupili Bělou Burian a Jan z Gutštejna kteří na hradě nesídlili. Po roce 1785 hrad rozebrán na stavbu vesnických usedlostí.

Zcela zaniklé dvě bolíkovské tvrze mají sice společný areál, ale časově ani historicky spolu nesouvisejí. Starší je zmiňována r. 1368, mladší r. 1600. Ta byla pravděpodobně vystavěna za Volfa Koňase někdy v letech 1566-1590. Dnes se na místě tvrzišť nachází travnatá plocha a zarostlá zahrada.

Brána, pozůstatek opevnění Polné, vybudovaného mezi lety 1443–1500. Přilehlý dům čp. 2, má gotické jádro (na fotografii žlutý dům vlevo).

Brána vznikla jako součást zachovalého městského opevnění. Nahradila v 19. století (1831) starší nevyhovující původní bránu. Brána postrádá zřetelný fortifikační účel a stala se spíše prvkem reprezentace města. Stojí v městské památkové zóně Nové Hrady a je památkově chráněná.

Původní gotická brána ze 14. století, přestavěna renesančně v 16. století. V její blízkosti je zachována část gotických hradeb s kruhovou baštou.