Výsledky hledání míst

Od 70. let 20. století je jeskyně Bartošova pec vyhlášena tzv. přírodním výtvorem. Od roku 1996 je celý pseudokrasový systém tzv. Ondříkovického propadání chráněn jako přírodní památka. Zcela unikátní pseudokrasový systém v České republice.

Zaniklý, zřejmě lovecký zámeček s ne zcela objasněnými dějinami, jenž se poprvé objevuje na mapě I. josefského vojenského mapování z let 1764 - 1768. Dnes je areál v katastrálních mapách veden jako zbořeniště.

Impozantní barokní chrám nedaleko centra Frýdku. Od pol. 17. stol. se zde k soše P. Marie konaly poutě. Později nad sochou vztyčena kaple. V l. 1740-59 vystavěn kostel dle projektu B. Wittnera. R. 1777 dokončeny věže. Od r. 2001 basilika minor.

Terénní pozůstatky pravděpodobného tvrziště podloženého nálezy středověké keramiky z 14. až 16. století. Lokalita se nachází na jihovýchodním okraji obce, při hraně bývalé říční terasy.

Pahorek tvrze se sklepem v jižní části vsi. Už r. 1318 se udává zeman Petr z Bašněvsi. Písemně je tvrz doložena od r. 1499 v majetku Jana Krupého z Pobluze. Při prodeji Vojtěcha z Pernštejna Zikmundovi ze Smiřic r. 1542, uvádí se tvrz jako pustá.

Zcela zaniklé tvrziště, o jehož vzniku lze podle historických události uvažovat někdy ve 2. čtvrtině 14. stol., snad i dříve. V této době patřil Batelov pánům z Lipé. V r. 1626 při odprodeji batelovského zboží potomkem Augustýna Macka z Čížova se píše o dvou tvrzích, z nichž jedna je již dávno pustá.

Baťův kanál byl vybudován v l. 1935–1938 jako nová dopravní trasa spojující Otrokovice (býv. Baťov) a Rohatec. Je dlouhý 50 km, celkem je na něm 14 plavebních komor a výškový rozdíl je 18 m. Zčásti vede korytem řeky Moravy. Nákladní lodě byly taženy motorovými remorkéry, koňskými potahy či traktory.

Hrad asi stával na nevysokém ostrohu na jižním konci města. První písemný doklad o hradu je z r. 1334. Hrad vystavěl nejspíš Bavor III. ze Strakonic. Hrad byl patrně již ve druhé pol.14. st.opuštěn a zanikl, takže po něm nejsou žádné stopy.

Smírčí kříž z hrubozrného pískovce na místě, kde podle pověsti zabil Bavůrek ze Švamberka syna plzeňského měšťana Palečka.

Zřícenina klasicistního loveckého zámečku, vybudovaného koncem 18. stol. v oboře Bažantnice, patřící k někdejšímu svijanskému panství, které v té době vlastnili Valdštejnové. Dnes v majetku Ekologického sdružení Alternativa 3000 plánujícího obnovu\ objektu.

Původní kaplička ze 13.st. V 16.st.vystavěna nová kaple. R.1658 doplněna o boční o kaple. Po r.1700 barokní přestavba.V l.1745–1751 rozšíření mariánského kostela do dnešní podoby. V roce 1903 kostel opraven, papežem Piem X. povýšen na baziliku minor.

Nejstarší zpráva je z r. 1475. Tehdy byla v držení Mikuláše z Bedřichova. R. 1500 zemřel, tvrz zůstala pustá. 1528 byla připojena k Pacovu a později zanikla.

Vodní nádrž (klaus) pro regulaci vody na splavování dříví na říčce Bílá. Postavena na přelomu 50. a 60. let 19. stol. Pojmenována podle ol. arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku. R.1958 poničena povodní. Stejně tak v r.1996 a 1997. V r.2005 obnovena.

Litinový kříž s podstavcem v podobě kamenné mohyly postavený v r. 1860 olomouckým arcibiskupem Bedřichem kardinálem z Fürstenberka pro obyvatele horské osady Podolánky na jižním úpatí beskydského Smrku.

Vysoký skalní blok, na němž stával blíže neznámý dřevěný hrádek či strážnice, zřejmě kontrolující zemskou stezku. Historické zprávy o lokalitě neexistují, archeologicky je její existence kladena do 15. století. V blízkosti lom – nebezpečí úrazu.