Výsledky hledání míst

Novogotický zámek postavený v roce 1865 Františkem Horským z Horskýsfeldu dle návrhu architekta Moritze Hinträgera. Zámek od počátku devadesátých let chátrá. V zámku se v roce 1914 narodil světoznámý dirigent Rafael Kubelík.

Býkovická skála je nevelký vrcholový skalní útvar nad Velkým Býkovickým rybníkem ukrytý v lesním porostu. Významný geodetický bod v sousedství Malého Blaníku.

Sousoší „Bylo nás pět“ z roku 2003 je věnováno hlavním postavám stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka, který se odehrává v jeho rodném Rychnově nad Kněžnou.

Okrouhlé tvrziště obklopené vodním příkopem. První zmínka o vsi Waltersdorf je r. 1304, kdy celé panství získal zbraslavský klášter. Tvrz není uváděna, lze předpokládat, že vznikla ve 14. století v rámci kolonizace panství. Existenci tvrze v 14. stol. dokládají i archeologické nálezy.

Zaniklá ves Bystřec je poprvé připomínána r. 1349, později již pod jménem Bystřec jako součást hoštejnského panství. Ves zanikla požárem. Díky archeologickému výzkumu si lze prohlédnout dispozice stavení z 1. pol. 15. stol.

Hradisko nejistého stáří bylo chráněno mohutným obvodovým valem, dodnes patrným zejména na západní straně a dosahujícím místy výšky až 8 m. Ze severní strany byl i příkop. Lokalitu z jižní a východní strany částečně poškodila novověká těžba písku.

Tvrz vybudovaná pravděpodobně ve 14. století zanikla během století 15., protože v roce 1490 se již uvádí jako pustá. Ještě v 19. století měly být patrny zbytky valů a na konci 20. století malá vyvýšenina. Dnes je tvrziště zcela rozoráno.

Kamenný most přes potok Bystřici je doložen na počátku 16. století, první písemná zmínka o něm je z roku 1532. Za třicetileté války sehrál strategickou úlohu – k přechodu jej použila jak švédská, tak císařská vojska. Na konci 20. století byl téměř zničen, obnoven byl na počátku 21. století.

Terénní zbytky nevelkého sídla založeného ve 13. století a zaniklého požárem ve století 14. Tvořilo jej lehce opevněné jádro oddělené od šíje valem a příkopem. Hnavní stavbou byla dřevěná věž na kamenné podezdívce.

Empírová poštovní stanice s pohostinstvím a stájemi byla postavena roku 1817 ústeckým poštmistrem J. M. Ulbrechtem. Díky dochovanému původnímu provoznímu příslušenství patří k ojediněle dochovaným památkám komunikačního stavitelství té doby.

Bývalá dřevěná rozhledna na bočním hřebenu Bílých Karpat. Postavena v roce 2011, zbořena roku 2023.

Po přesunu tělocvičné činnosti v průběhu r. 1920 přeměněn na biograf Sokol. Zahájení provozu kina 1. května. Za bombardování 22. března 1945 část kina poškozena. V r. 1949 kino znárodněno a přejmenováno na kino Střed. R. 1994 budovu dostal opět Sokol. V současnosti v budově sídlí kasino.

Bývalá vodárenská věž sloužila k zásobování vodou zámku Lemberk i Bredovského letohrádku. Ve vodárně bylo umístěno čerpadlo, které hnalo vodu do vodárenské věže. Z ní voda samospádem tekla do letohrádku a zahrady. Věž sloužila i k zásobování vodou zámku Lemberk.

V lokalitě Vlčí doly u Smržic, později zvané též Vinohrady, bývaly od poloviny 16. století vinice. Časem zanikly a byly nahrazeny sady, které též zmizely. Záznamy o činnosti vedeny do r. 1912. Dnes dochovány jen terénní nerovnosti na polnostech.

Bývalý místecký hřbitov, který r. 1883 nahradil hřbitov při kostele Všech Svatých. V 60. l. 20. stol. obestavěn sídlištěm Riviéra, r. 1972 zrušen. Přeměněn na Janáčkův park s mnoha exot. dřevinami. Součástí parku zůstala zachována hřbitovní kaple.