Výsledky hledání míst

Smírčí kříž u Václav pochází pravděpodobně z období raného novověku a upomíná na nějakou nešťastnou událost, nejspíše vraždu. Podrobné zprávy o něm nemáme.

Rybník Vajgar vznikl již ve středověku jako obrana města. První zpráva je z roku 1399. Má rozlohu 46 ha, slouží jako zásobárna užitkové vody, k rybolovu a sportu.

Věžová konstrukce na návrší Val východně od města Králíky vznikla v roce 2002 a slouží společně jako rozhledna a vysílač mobilního operátora. Volně přístupná vyhlídková plošina ve výši 22 m poskytuje daleký výhled.

František Arnošt z Valdštejna ve 20. letech 18. stol. v lesním revíru postavil skupinu loveckých pavilonů u kaple z r. 1725. Uprostřed mýtiny zahrada s besídkou. V pol. 19. stol. pavilony sešlé a r. 1904 zbořeny až na dva, z nich myslivna a stáj stojící dodnes. Areál střeží sochy granátníků.

Dvůr, kde se zpracovávalo (lisovalo) víno z okolních vinic. Doba vzniku nebo počáteční historie lisu není známá. Prvně zmiň. r. 1757, kdy k Mělníku dorazily rabující regimenty pruské armády, které (nenaleznouce zásoby vína) dvůr vypálily. Do dnešní podoby byl lis přestavěn ve 20. letech 20. stol.

V r. 2017 archeologicky potvrzený hrad Vamberk nad řekou Zdobnicí. Písemná zmínka r. 1341, vznik snad ve 13. stol., přesný zánik není znám. V době třicetileté války vyhořel a následně přeměněn v dvorec. Dochované malé kousky zdiva a zasypané sklepy. Díky zástavbě nelze přesně definovat jeho podobu.

Vaňovský vodopád na Podlešínském potoce je součástí národní přírodní památky Vrkoč, která leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Je vysoká 12 m a je největším vodopádem v Českém středohoří.

Přírodní památka vyhlášená v roce 1993 pro výrazný skalní výchoz jurského vápence. Místo spjato z dávnou i nedávnou historií zachycující obraz dávného ekosystému a i dnes botanicky velice zajímavé.

Pec na pálení vápna postavená kolem roku 1920 byla v provozu asi do roku 1925. Pec je významnou technickou památkou dokumentující tradiční způsob drobné regionální výroby.

Pozůstatky vápenky, zřízené v první polovině 19. století majitelem panství hrabětem Buquoyem jiozápadně od městečka. V provozu do počátku 20. let 20. století. Dochovány dvě polygonální pece a trosky dalších budov.

Šachtová vápenka z roku 1928 v místech, kde se již od středověku těžil vápenec a kde se v primitivních vápenkách pálilo vápno. Ve své době se jednalo o jedno z nejmodernějších zařízení.

V lesích kolem Peperku probíhala intenzivní těžba nerostných surovin, dřeva, kamene i cihlářských jílů od počátků osídlení kraje ve 13. století. Památkou na tuto činnost jsou také dvě vápenky pod Holým kopcem, kde i samotné názvy míst připomínají tuto dobu.

Dvě vápenky v sousedství opuštěného lomu na mramor. Jedna vápenka je šestiboká s vnitřní okrouhlou šachtou, druhá čtyřboká s okrouhlou šachtou, kolem které probíhá obslužná chodba.

Vojtěšská huť byla založena roku 1854 Vojtěchem Lannou. Čtyři šachtové vápenné pece byly v areálu bývalé Vojtěšské huti postaveny v letech 1927 až 1929. V roce 1975 byl ukončen její provoz. Dnes vše pomalu chátrá.

Památník na místě osady, kterou 2. května 1945 vypálili ustupující němečtí vojáci a popravili čtyři zdejší obyvatele po přestřelce s partyzány. Od roku 1950 zůstaly samoty neobydleny, zbylé dva domy byly strženy roku 1961.