Výsledky hledání míst

Počátky tvrze lze možná spojit s rokem 1311, kdy ves přechází do soukromých rukou. Do té doby byla majetkem čejkovických templářů, kteří ale měli v Čejkovicích opevněnou komendu a nic podobného ve Vrbici nepotřebovali. Výslovně se ovšem tvrz připomíná až roku 1408, kdy patřila Bočkovi ze Želic.

Pamětní kámen umístěný na dohled od Znojma na Kraví hoře jako připomínka znojemského patriota Antona Vrbky (1860–1939), který původně vybudovali jeho přátelé v roce 1925 (ještě za jeho života). Po 2. sv. válce zničen, obnoven v roce 2005 novodobým znojemským Okrašlovacím spolkem.

Zámek ve Vrbně p. Prad. vybudován v 17. st. v barokním stylu. Na konci 18. st. přestavěn v empírovém slohu. V roce 1821 se majitelem stává továrník Johann Josef Grohmann a provedl na zámečku další úpravy. Po roce 1948 zámek chátral. Nyní zrekonstruován a slouží jako restaurace a penzion.

Hašek z Vrchlabí kolem pol.14.st. postavil ve Vrchlabí panské sídlo, prvně ale písemně připomínané až v roce 1454. Tvrz stávala v parku nedaleko dnešního zámku. R.1574 je tvrz ještě připomínána. Později zcela zanikla.

Zachovalá částečně zrekonstruovaná barokní sýpka postavená za biskupa kardinála ze Schrattenbachu v letech 1722–24 podle projektu již zemřelého architekta Giovanni Pietra Tencally. Obdélná trojpatrová stavba na kratších stranách s volutovými štíty, fasády členěny pilastry, v přízemí dva průjezdy.

Renesanční dům, který sloužil jako biskupská účtárna. Konečná podoba ze 16. stol., v 17. stol. významná přestavba. Dům nese prvky renesance a baroka. Schodiště s portálem z roku 1678 od Giovanniho Pietra Tencally.

Soláň s výškou 861 m n.m. leží v CHKO Beskydy při Vsetínských vrších. Místo je významnou turistickou a lyžařskou lokalitou.

Barokní zámeček, dnes farní budova, v literatuře veden jako lovecký. Postavil ho počátkem 18. stol. Jan Jiří Walderode jako sídlo správce panství. Na jeho místě stávala tvrz z r. 1520, kterou postavil Jan z Čertorej jako náhradu tvrze v sousedství.

Nevysoká dřevěná rozhledna se nachází na jižním okraji osady Vrchovina (část obce Sychrov) jižně od sportovního letiště Hodkovice nad Mohelkou. Stojí na soukromém pozemku mezi výběhy pro koně a je od konce roku 2015 volně přístupná.

Již velmi setřelé terénní náznaky tvrziště v centru obce poblíže kostela. Archeologicky byla tvrz, nazývaná Krähenstein, datovaná od poloviny 14. stol. do počátku 16. století.

Zaniklá vodní tvrz Vřesek, dnes v lokalitě zvané Břízek, s využitím přírodní skály jako opevnění. Na místě pozůstatky a náznaky v terénu. Zhruba od 19. století skála nazývána Amerika, název později přenesen i na její okolí.

Dobře čitelný reliéf hrádku neznámého jména i stáří poblíž stejnojmenné vsi. Je možné jej přiřadit i k v roce 1461 zaniklé vsi Ranšperk.

Vřídelní kolonáda, symbol Karlových Varů. Pramen byl jímán již v 16. stol. První stavba z r. 1774, r. 1879 nahrazena litinovou, od r. 1939 dřevěné provizorium a od r. 1975 má dnešní vzhled. Dnes hlavní zdroj termální vody a kysličníku uhličitého.

Národní přírodní památka leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Evropsky významná pro charakteristický sloupovitý rozpad čediče. Odkryta náhodně při stavbě železniční trati do Ústí nad Labem, koncem 19. stol.

Přírodní památka Vrškámen vyhlášená v roce 1977. Kámen porfyrického syenitu až syenodioritu s rozměry 350 x 550 cm a výškou 320 cm je označován za největší viklan České republiky. K balvanu se váže pověst o tom, že jej zde odhodil čert.