Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad ve středověkém městě Ústí nad Labem nemá přesnou lokaci. Podle nejnovějších poznatků stával pravděpodobně severovýchodně od kostela sv. Vojtěcha. Jediná písemná zmínka pochází z r. 1283. Zanikl asi po vzniku hradu Střekova, který jistě převzal jeho funkce (clo, stráž Labe, a pevnost).

Budova postavena koncem 1. pol. 18. století premonstráty z kláštera Hradisko u Olomouce. Od samého počátku využívána jako hostinec pronajímaný pachtýřům. Žudr, který dal hostinci název, patří k největším na Olomoucku. Na zdi žudru umístěn erb klášterní vrchnosti.

Dobře dochované tvrziště tvrze z pol. 14. stol. Nejstarší známý držitel byl Heřman z Ústrašína, připomínán r. 1354. Kolem r. 1410 získali Ústrašín Hazmukové z Proseče a do poloviny 15. stol. tvrz zcela zaniká. Dochován příkop a mohutné valy.

Městská památková zóna Úterý chrání od roku 1992 kromě významných solitérů (viz hesla) i unikátně zachovalou maloměstskou zástavbu ze 14.–19. století, ze značné části hrázděnou, doplněnou drobnou sakrální i užitkovou architekturou a plastikou.

Útulna Libušín a Maměnka byly navrženy architektem Dušanem Jurkovičem. V roce 1898 byla postavena Maměnka, v roce 1899 Libušín.Obě stavby jsou nově zrekonstruované.

Úzkokolejná průmyslová dráha (11,3 km) postavena v letech 1897-1898 firmou Franz Schön a synové. Vedla z Králova Dvora přes Beroun a lomy nad Tetínem do Koněprus. Postupně byla rozšiřována, koncem 50. let 20. stol. začala ztrácet na významu (přesun těžby, nová dráha). Provoz ukončen 31.12.1962.

Úzkokolejná dráha byla postavena r. 1898, v prosinci téhož roku na ní vyjel první vlak. Dráha je dlouhá 20 km. I když stále slouží k běžné dopravě, stává se významným turistickým cílem této oblasti. Výhodou úzkokolejek (rozchod 760 mm oproti normálnímu 1435 mm) bylo snažší a levnější trasování.

Přírodní rezervace vyhlášena r. 1988 na území zatopené bývalé pískovny. Chráněn mokřadní biotop s faunou a florou na něj vázanou. Významné hnízdiště a letová zastávka vodního ptactva. Vodní plocha napojena na Svépravický potok a Rokytku.

Barokní kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu Ecce Homo aneb Pilát představuje Pána Ježíše lidu. Kaple není památkově chráněná.

Téměř zaniklý hrad na hraně skalnaté výšiny na levém břehu řeky Ohře, naproti chebskému hradu. Hrad byl vybudován Václavem II. jako mocenský opěrný bod Českého království. Hrad a jeho dispozice zanikly lomem – až na fragment jedné zdi.

Smírčí kříž u Václav pochází pravděpodobně z období raného novověku a upomíná na nějakou nešťastnou událost, nejspíše vraždu. Podrobné zprávy o něm nemáme.

Věžová konstrukce na návrší Val východně od města Králíky vznikla v roce 2002 a slouží společně jako rozhledna a vysílač mobilního operátora. Volně přístupná vyhlídková plošina ve výši 22 m poskytuje daleký výhled.

František Arnošt z Valdštejna ve 20. letech 18. stol. v lesním revíru postavil skupinu loveckých pavilonů u kaple z r. 1725. Uprostřed mýtiny zahrada s besídkou. V pol. 19. stol. pavilony sešlé a r. 1904 zbořeny až na dva, z nich myslivna a stáj stojící dodnes. Areál střeží sochy granátníků.

Dvůr, kde se zpracovávalo (lisovalo) víno z okolních vinic. Doba vzniku nebo počáteční historie lisu není známá. Prvně zmiň. r. 1757, kdy k Mělníku dorazily rabující regimenty pruské armády, které (nenaleznouce zásoby vína) dvůr vypálily. Do dnešní podoby byl lis přestavěn ve 20. letech 20. stol.

V r. 2017 archeologicky potvrzený hrad Vamberk nad řekou Zdobnicí. Písemná zmínka r. 1341, vznik snad ve 13. stol., přesný zánik není znám. V době třicetileté války vyhořel a následně přeměněn v dvorec. Dochované malé kousky zdiva a zasypané sklepy. Díky zástavbě nelze přesně definovat jeho podobu.