Výsledky hledání míst

Sloup svatého Vojtěcha postavený roku 1649 se nachází u Schwarzenberské hrobky, bufetu a kempu.

Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.

Boží muka nad řekou Úpou z konce 17. století, kterou postavil kníže Piccolomini, jako projev díků za záchranu života.

Boží muka, jedna z mnoha drobných památek této oblasti. Snad z 2. pol. 18. stol. s malbou Nejsvětější trojice.

Dřevěná rozhledna opláštěná nerezovými šablonami má podobu krabičky zápalek se dvěma zasíťovanými okny. Celkem je 7,7 m vysoká. Vyhlídková plošina ve výši 5,5 m je dostupná po 20 schodech. Stavba vznikla v letech 2018-2019 v horní části lyžařského areálu Neklid nad Božím Darem.

Archeologickým výzkumem nepotvrzené místo hrádku či tvrze nalézající se na pahorku v jihozápadní části obce Božice.

Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště o rozloze téměř 930 ha leží v sousedství města Boží Dar a je přístupná jen po trase okružní naučné stezky o délce 3,2 km, převážně po povalových chodnících, které není dovoleno opouštět. Chráněno je vrchovištní rašeliniště se specifickou flórou.

Nevýrazná zřícenina hradu založeného v polovině 13. století Načeratem Hronovicem. Zpustl během poslední třetiny 15. století, od roku 1500 je již uváděn jako pustý. Zbytky hradu byly silně poničeny během prusko-rakouské války r. 1866 a později těžbou pískovce.

Hrad z 14. století vybudovaný Havlem Rybou z Bradlce. Za Viléma Trčky z Lípy byl Bradlec připojen ke kumburskému panství a zpustl. Dnes ve zříceninách.

Zaniklý hrad z poloviny 13. století vystavěný řádem německých rytířů. Roku 1325 po převzetí Růtem z Turgova hrad zpustl a brzy zanikl.

Rozhledna Bradlo je nejvyšší hora Úsovské vrchoviny. Stojí na hornině zvané "kvarcit" utvářející se patrně již od doby ledové. Hřbet Bradla se nazývá suk, nebo také tvrdoš. Vznikl patrně klesáním a následným zvednutím okolních hornin.

Brána času, dílo Markéty Veselé. Dokončena v květnu 2013. Jedná se o sled několika zdí s oblouky. Prostor brány tvoří časová osa významných dat v historii města. Brána postavena z 11 železobetonových prefabrikovaných desek tloušťky 15 cm o rozměrech 5,3 x 5,3 m.

Renesanční sloupová brána se znakem města z r. 1612. Původně šlo o portál jednoho z domů na náměstí.

Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.

Barokní brána hospodářského dvora. Doklad soudobé úrovně architektonické i kamenosochařské práce. Brána hospodářského dvora je vložena do ohradní zdi mezi dvě hospodářské budovy. Zděná z cihel, hladce omítnutá. Zakončena kamennou římsou. Brána zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.