Výsledky hledání míst

Sloup s pískovcovým sousoším Nejsvětější Trojice v blízkosti kostela sv. Jakuba Většího. Dílo neznámého kamenosochaře (zlidovělá kamenická práce). Zhotoveno na objednávku manželů Rottových roku 1824. Památkově chráněno.

Vrcholně barokní pískovcový sloup s vrcholovým sousoším a sochami světců. Autorem sochař Oswald Josef Wenda. Datace v nápisu "ERECT J. Wenda 1716" na patě západního boku soklu. Památkově chráněno.

Na návsi se nachází barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1711 se sochami Krista a Boha Otce v obláčcích na vrcholu. V letech 1974-2012 tu byl umístěn ještě vrcholně barokní sloup se sochami světců od J. K. Vettera z r. 1724, přenesený ze zbořených Kralup u Chomutova, nyní v Zelené u Málkova.

Monumentálně komponované barokní sousoší. Sloup s plastikou z roku 1679; upravován v roce 1724; restaurován v roce 1837. Na osmibokém stupni vysoká hranolová podnož s pilíři, na nichž jsou čtyři sochy andělů. Ze středu podnože vyrůstá vlastní sloup se skupinou Nejsvětější Trojice v oblacích.

Sloup se sousoším Panny Marie s dítětem z roku 1703. Hodnotná raně barokní plastika. Sousoší stojí ve výšce 4,2 m na kruhové základně. Panna Marie drží v levé ruce na prsou jablko, na němž má Ježíšek položenou pravou ruku. Sousoší je památkově chráněno od r. 1964.

Autorem sloupu se sousoším Piety z roku 1701 je sochař J. K. Vetter. Jedná se o hladký sloup, solitér. Použit byl křídový pískovec z Lounska.

Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.

Sloup se sousoším Vyučování Panny Marie najdeme asi 30 m od silnice v poli. Sloup pochází z r. 1850. Autor není znám. Materiál sloupu je pískovec.

Sloup sv. Anežky České u kostela Povýšení sv. Kříže odhalen roku 2012. Hlavice pomníku vytvořena na motivy sloupové hlavice s motivem světice ze 13. století z Anežského kláštera v Praze. Autorkou pomníku je MgA. Zuzana Čížková. Zhotoveno z umělého kamene. Výška pomníku 220 cm.

Sloup se sochou sv. Bernarda na návsi v Řisutech u Libčevsi z roku 1718. Po roce 1945 sražen a zlomen, poškozená plastika osazena na hranolový podstavec pod kostelem. Roku 2008 restaurována, sloup nahrazen replikou, postaven v jižní části návsi.

Barokní Svatojánský sloup je z roku 1712, z pískovce, od neznámého umělce snad z okruhu J. Brokofa, opravován v letech 1774, 1861 a 1924.

Sloupová barokní boží muka zvaná sloup sv. Jana. Pocházejí pravděpodobně ze 17. stol. Masivní kvadratický sokl a vysoký sloup s kaplicí. V kaplici se nachází soška sv. Jana Nepomuckého. Na vrcholu železný kříž. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1998.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

Barokní morový sloup byl postaven r. 1686 jako poděkování těch, kteří přežili morovou epidemii v roce 1680. Na sloupu je socha Krista, podstavec a balustrádu zdobí sochy světců. Autory části soch, vytvořených v l. 1720-1730 byli bratři Jelínkové z Kosmonos. Renovace sloupu v letech 1991-1994.

Sloup snad z doby Karla IV. Původně stával u kostela sv. Václava v Ovčárech, který je spojen s vinařskou tradicí Slánska. Dnešní kopie Václava Nejtka je z roku 1943.