Výsledky hledání míst

Socha Panny Marie Sedmibolestné neboli Pieta se nachází ve Fibichově ulici. Socha původně stála u lesa. R. 2015 byla restaurována a přemístěna na současné místo. Autor sochy je neznámý.

Socha krále Přemysla Otakara II., první v Čechách i v Evropě, byla slavnostně odhalena 8. září 2012 při oslavách 750. let od založení města. Železnou sochu, částečně pozlacenou, vyrobil umělecký kovář Karel Bureš. Projekt realizovalo občanské sdružení Pomník zakladateli města.

Socha prezidenta Edvarda Beneše byla na Loretánské náměstí umístěna r. 2005. Dílo Karla Dvořáka, které vzniklo ještě za Benešova života, bylo použito pro odlití z autorovy pozůstalosti. Stejná kopie byla r. 2008 postavena i v Benešových rodných Kožlanech.

Sochu prezidenta T. G. Masaryka na náměstí v Hodkovicích nad Mohelkou vytvořil hořický sochař Josef Bílek r. 1938. Z politických důvodů měla velmi pohnutý osud, neboť byla celkem třikrát ze svého místa odstraněna a čtyřikrát instalována, naposled 7. března 1990.

Kontroverzní socha instalovaná na galerii nádražní budovy. Představuje postavu běžícího Prométhea. Autor sochař Ladislav Martínek. Tvůrce zároveň chtěl sochou připomenout tragický nálet na Kralupy koncem II. světové války

Socha pohanského boha úrody na hřebenu mezi vrcholem Radhoště a Pustevnami, dílo Albína Poláška z r. 1931, původně odlito z betonu a žulové drti. Povětrností poškozená socha nahrazena r. 1998 žulovou kopií, originál uložen na radnici ve Frenštátu pod Radhoštěm.

Pomník postavy románu Karla Poláčka Bylo nás pět, Rampepurdy rampušácké. Socha je dílem akademického sochaře Michala Moravce z Hořic.

Pomník obětí selského povstání z r. 1680 pochází z let 1913-1914, dílo kamenické školy v Hořicích podle modelu Jana Štursy. Plastika sedláka stojí na podstavci. Z každé strany pískovcové bloky, na nich jména popravených sedláků. Socha 3 m vysoká zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pomník selky (děvečky) v obci připomíná scelování pozemků v roce 1904. Sochu vytvořil jistý Beneš z Prostějova.

Kvalitní barokní socha u nás nepříliš zpodobňované sicilské světice, panny a mučednice sv. Agáty (Háty), vytvořená před r. 1728 na zakázku znojemských jezuitů. Do prostoru před kostelem byla umístěna druhotně, dnes stojí na mladším hranolovém podstavci. Památkově chráněná je od května 1958.

Kvalitní datovaná barokní pískovcová socha u ohradní zdi mezi kostelem sv. Kunhuty a farou. Osazena v roce 1762. Památkově chráněná.

Umělecky cennou barokní sochu sv. Aloise z Gonzagy vytvořil pro znojemské jezuity roku 1747 významný sochař Jiří Antonín Heinz. Světec je znázorněn v životní velikosti, oblečen v kněžském rouchu. Socha původně stávala mezi Těšeticemi a dvorem Purkrábka. Památkově chráněna je od května 1958.

Barokní pískovcový sloup se sochou sv. Anny nechal vztyčit podle erbu na bohatě profilovaném soklu majitel Milešova Zikmund Gustav Hrzán z Harasova (†1766) s chotí Marií z Harrachu. Sv. Anna má na pravé ruce Pannu Marii, která ukazuje do knihy (starozákonní symbol Mesiáše) v levé ruce sv. Anny.

Barokní pískovcová socha sv. Anny z roku 1739. Plasticky členěný hranolový podstavec. Socha ztvárňuje sv. Annu sklánějící se k malé Panně Marii. Panna Maria i sv. Anna mají k hlavě připevněnou kovovou zlatě natřenou paprskovitou svatozář. Socha památkově chráněna od r. 1966.

Socha sv. Anny zhotovená r. 1901 stojí na jižním okraji obce Olšany u Prostějova v místě zvaném ,,Za humny". Pískovcová socha byla v r. 2015 nově zrekonstruována.