Výsledky hledání míst

Větrný mlýn postavený kolem roku 1865. Definitvně ukončil svoji činnost v roce 1945 současně se zánikem mlynářského práva. Od té doby zde byla instalována a je udržována stálá muzejní expozice.

Rudické propadání – přírodní památka, součást CHKO Moravský kras. Jedovnický potok se zde propadá do 90 m hlubokého a přes 12 km dlouhého jeskynního systému, 2. nejdelšího v ČR. Součástí systému je největší vodopád v ČR (35 m), nejhlubší suchá propast (153 m) či Obří dóm. Končí známou Býčí skálou.

Nevelké hradiště o rozloze cca 1 ha, opevněné valem (3 m) a příkopem po obvodu, na severovýchodě opevnění zdvojeno. Vnitřní plocha bez výraznějších stop. K místu chybí jakékoliv zmínky v písemných pramenech, bez nálezů. Bližší Informace může přinést jen archeologický průzkum.

Zaniklá tvrz, která patřila patrně k neznámé zaniklé osadě, protože od vesnice Rudka je její poloha dost vzdálená. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována a proto než bude proveden archeologický průzkum, je možné se jen dohadovat, kdy zde tvrz stávala a jaká byla její podoba nebo historie.

Vyhlídková skála asi 2 km severně od Jetřichovic, pojmenovaná po knížeti Rudolfu Kinském z Vchynic a Tetova, který místo poprvé navštívil v roce 1824. Od té doby na jejím vrcholu je postaven dřevěný altán. Původně sloužila jako pozorovatelna pro požární hlídky.

Zaniklý hrad, r. 1274 se po něm píše rytíř Bertold. V držení jeho rodu cca do pol. 14. stol., poté biskup. léno (jehož byl centrem) děleno a město Rumberk získal r. 1391 Zikmund z Letovic. Hrad tou dobou pustý nebo zpustl po připojení k Letovicím.

Rumpálové zařízení nad 68,5 metrů hlubokou studnou. Radí se tak mezi nejhlubší studny v Česku. Z větší části vysekaná ve skále. Soukolí se uvádělo do pohybu otáčením dřevěného kola. Rumpál chátral vedle studny do r. 1975, poté opraven. Vrátilo se opravené původní zařízení rumpálu.

Dřevěný vyřezávaný kříž z roku 2014, dar rumunské ambasády, stojí na místě březového kříže, který zde vztyčili v květnu 1945 rumunští vojáci na paměť spolubojovníků padlých při osvobozování Československa. Původní kříž byl v roce 1973 nahrazen kovovou replikou od Miroslava Vaňka.

Kovová rozhledna na nejvyšším vrcholu Javořích hor ve výšce 880 m. V provozu od 1. září 2002. Rozhledna je celoročně volně přístupná. Výhledem na panorama Broumovska, Krkonoše, Javoří hory, polské Soví hory a Orlické hory.

Větrný mlýn postavil r. 1873 Cyril Wágner původně jako klasický větrný mlýn holandského typu. Když mlýn poničila vichřice, byl při opravě v l. 1882–84 modernizován instalací Halladayovy turbíny. Po 2. svět. válce byl mlýn využíván JZD a chátral. V l. 1993–95 byl opraven a dnes slouží jako muzeum.

Vodní plocha písníku vznikla díky zdejší těžbě písků a štěrkopísků, zahájené poč. 50. let 20. stol. Dnes je rekultivována a slouží rybářům, k plavání, bruslení či hraní hokeje. Je významným biotopem vodní fauny a flóry se vzácnějšími druhy vodního ptactva, jemuž nevadí ani sousední letiště.

Památník s bohyní Niké postavený podle návrhu P. Nobileho v roce 1837 na počest hrdinného boje ruských vojsk proti napoleonskému sboru generála WanDamma dne 29. - 30. 8. 1813 v bitvě u Chlumce a Přestanova.

Růžencová zahrada v Hronově vznikla roku 2018 úpravou bývalého hřbitova za farním kostelem Všech svatých. Nově byla osazena dvaceti růžencovými zastaveními s obrazy Evy Skořepové-Radové z České Skalice v kovaných rámech.

Výšina nad východním okrajem obce Růžová (405 m n. m.) v minulosti využívaná ke strážení kraje. Na vrcholu kříž z roku 1809 a od roku 2018 betonová rozhledna, umožňující kruhový výhled do širokého okolí.

Nejvyšší hora národního parku České Švýcarsko (619 m nad mořem) dominuje náhorní planině mezi Labem a Kamenicí. Od roku 1880 zde stály postupně tři dřevěné rozhledny a chata, dnes jen základy. V bezlistém období dílčí rozhledy.