Výsledky hledání míst

Kamenný pranýř z roku 1592 vyrobený z místní žuly. I přes pozdní dobu svého vzniku dodržuje tradiční pozdně gotickou formu, obvyklou na obdobných zařízeních v okolí (např. Vyšší Brod, Hořice). Umístěn v těžišti svažitého přídolského náměstí.

Pranýř z roku 1752. Barokní hranolový pískovcový kámen. V horní části vyvrtány dva otvory a pod nimi vyryt nečitelný nápis. Výška nad zemí cca 76 cm. Ojedinělá památka svého druhu. Památkově chráněn od r. 1967.

Kamenný pranýř z roku 1630. Původně stával na náměstí jižně od kostela. Kolem roku 1800 byl přenesen za dnešní místo na východním úpatí Šibeničního vrchu a upraven na boží muka.

Kamenný pranýř, stojící na rohu Staré radnice na Masarykově náměstí, pochází z roku 1659. Vytvořil jej italský kameník Carlo Serena. Roku 1719 byl pranýř opraven (letopočet na pravé straně). Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Vysoký kamenný pozdně gotický pranýř z roku 1549 sloužil pro vykonávání práva v Hořicích a sousedních vsích v majetku vyšebrodského kláštera. Na jeho podstavci jsou umístěny dvě kamenné mísy, které sloužily pro odměřování desátku poddaných.

Prášilské jezero patří mezi pět ledovcových jezer ležících v hlubokých lesích na české straně Šumavy. Leží v nadmořské výšce 1080 m a má rozlohu 3,7 ha při maximální hloubce 15 m. Je celoročně přístupné z Prášil po červené značce pro pěší, cyklisty, příp. lyžaře.

Prašivka je tabulové návrší turonského původu, které je součástí Východolabské tabule. Pro odbornou veřejnost je známé díky tomu, že zde bylo potvrzeno mladohalštatské i středověké osídlení a usuzuje se, že se mohlo jednat o hradiště nebo jinak opevněné místo, jehož val se však nedochoval a jediným důkazem tak zbývá objevený žlab pro palisádu.

Opevněné hradiště o rozloze asi 6 hektarů bylo osídleno zřejmě v průběhu doby bronzové. První nálezy získány při těžbě písku. V 60. a 70. letech 20. stol. proběhl archeologický průzkum. V letech 2000-2002 byly při letecké prospekci zjištěny příznaky dvou zaniklých obloukových příkopů.

Největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masívu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří. Rozpětí oblouku u dna 26,5 m, výška otvoru 16 m. Přístupné jsou skalní vyhlídky v bezprostředním okolí.

Zřícenina hradu z 1. pol. 14. stol. Za majitelů Mašťovských z Kolovrat v 1. pol. 15. stol. dostal hrad dnešní podobu. R. 1523 získali panství Lobkovicové, opustili hrad v 16. stol.

Pravoslavný chrám byl postaven v rusko-byzantském stylu v l. 1946–48 archimandritou Andrejem jako památník obětí II. sv. války, zejm. vladyky církve Gorazda, popraveného nacisty za napomáhání výsadkářům, kteří provedli atentát na R. Heydricha. V interiéru větší množství ostatků svatých a ikon.

Základní kámen byl posvěcen v r. 1941 a k dokončení stavby došlo těsně před atentátem na Heydricha v r. 1942, po němž byla pravoslavná církev zakázána. V r. 2010 byla provedena oprava střechy a venkovní fasády.

Slovanské hradiště z 9.a 10.stol. považované za hledaný Pravý Hradec, komunikační spojnici mezi Levým Hradcem a Pražským hradem. Od Vltavy na něj vede cesta zvaná Čertovka, místy tesaná do skály, pocházející ze stejné doby jako hradiště samo.

Zaniklý lovecký zámeček stával nad obcí Pražmo. Postaven nedlouho před rokem 1664 rodem Oppersdorfů. V polovině 18. století přestavěn rodem Pražmů. Zanikl v 1. třetině 19. století.

Gotická brána je pozůstatkem středověké fortifikace z počátku 14. století, dodnes si udržela gotický vzhled. Vstupovalo se do ní přímo z hradeb, které k ní i nyní od jihu přiléhají. Až 2 m silné zdi obsahují dvě klenuté místnůstky, dnes Výstavní síň Jiřího Jeníčka.