Výsledky hledání míst

Jeskyně Pekárna je vzdálena asi 1,5 km od obce Ochoz u Brna, významná bohatou historií osídlení sahající až 50 000 let do prehistorické minulosti. Je nejvýznamějším magdalénským sídlištěm na uzemí Čech.

Jeskyně Pekárna se nachází v levém údolním svahu potoka Říčky, její vchod leží 44 m nade dnem údolí. Tvoří ji velká horizontální tunelová chodba s prokázaným pravěkým osídlením. Je turisticky volně přístupná a chráněna jako kulturní i přírodní památka.

Skalní dílo ve tvaru lomeného oblouku, vytesané do pískovcové skály zvané Mnich a nazývané Pekařova brána, je méně známou stavbou v Českém ráji. Brána byla pojmenována podle českého historika PhDr. Josefa Pekaře.

Rozhledna na Pekelném kopci byla vybudována v období duben-říjen 2014. Je 26,5 m vysoká a tvoří ji centrální ocelové schodiště opláštěné konstrukcí z modřínového dřeva. Poskytuje daleké výhledy a je volně přístupná.

Dřevěný most přes Zdobnici v místní části města Vamberk - Peklo. Postaven v první pol.19. stol. dodnes používán.

Národní přírodní památka chráněná od r. 1967, která vznikla hlubokým zářezem Robečského potoka do druhohorních kvádrových pískovců tvořících zdejší geologický podklad. Zbytek lužního lesa a významné hnízdiště ptáků.

Dřevěný krytý most přes Sázavu, ze kterého zbyly na březích kamenné pilíře. Přesné datum postavení Pelíškova mostu není známo. Jediné známé vyobrazení je z roku 1753. Zanikl po povodních v roce 1845 a již nebyl obnoven. Most byl předmětem mnoha svárů mezi majiteli přilehlých pozemků.

Nepatrné reliéfní zbytky tvrze z poloviny 13.století

Terénní náznaky po takřka zaniklé tvrzi ze 14. století ve východní části obce Perná. Doložena poměrně bohatým archeologicky zjištěným materiálem.

Historie hradu byla krátká a dramatická. Začíná někdy v druhé polovině třináctého století. Jeho zakladatel není znám. Na počátku 16. století již uváděn jako pustý. Dnes romantická zřícenina nad stejnojmennou obcí.

Zbytky tvrze rytířů z Pěšic. Na poč. 15. st. za loupeživého rytíře Ješíka z Popovce dobyta hotovostí litomyšl. biskupa. Po několika letech sporů připojena ke košumberskému panství. Dochován pahorek jádra se stopami dvou budov a čelní příkop.

Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.

Zřícenina nevelkého hradu postaveného po roce 1358 Petrem z Janovic. Po smrti Petra byl hrad dědictvím rozdělen na čvrtiny a po roce 1556 byl hrad již opuštěn. Od té doby je uváděn jako pustý.

Zbytky hradu, obehnané příkopem na východě a západě, na vrcholu kopce Králova Hora ve 602 m. n. m. Občasné zbytky zdiva hradu, dnes na některých místech silně zarostlé.

Mayerův gloriet, zastřešený dřevěný vyhlídkový altán z r. 1804. Kousek nad ním je Petrova vyhlídka s dřevěným křížem a při ní busta Petra I. v nadživotní velikosti z r. 1877.