Výsledky hledání míst

Plešné jezero je třetí největší jezero v ČR. Leží pod šumavskou horou Plechý (Plöckenstein) na rakouské hranici, má rozlohu 7,5 ha a je hluboké až 18 metrů. Je celoročně přístupné po turisticky značených cestách, nejlépe z obce Nová Pec.

Pozůstatky hrádku Plikenštejna uprostřed Slavkovského lesa na skále nad Lobezským potokem. Založen zřejmě počátkem 14. století, zanikl během 15. století. Jediným fyzickým pozůstatkem hrádku otvor na vrcholu hradní skály, jenž sloužil nejspíš k ukotvení plošiny, na které sídlo stálo.

Plostika českého velikána je umístěna v těsné blízkosti hájovny Sýkoř, pod vrcholem stejnojmenné hory a její součástí jsou i ukázky vynálezů Velkého Mistra, dále naučná stezka na jejímž konci je také další pomník Nohy Járy Cimrmana.

Zděný vyhlídkový altán (10 m, 220 m n. m.) byl postaven r. 1902 okrašlovacím Spolkem pro pozdvižení cizineckého ruchu. Altán časem zchátral, po opravě r. 1994 je opět přístupný veřejnosti. Znovu opraven v letech 2000 a 2011. Altán má vyhlídkový ochoz na střeše, na který vedou vnější schody.

Vinné sklepy Plže jsou ojedinělým celkem původních vinných sklípků. Tradice místního vinařství sahá hluboko do historie, sklepy byly postaveny v 18. a 19. stol. Sklepy jsou zahloubené ve břehu a mají klenutá barokní průčelí. Areál 63 sklepů byl r. 1983 prohlášen státní památkovou rezervací.

V barokní zámek byla v první polovině 18. století přestavena starší tvrz. Zámek je jednoposchoďová podélná budova s mansardovou střechou. Nyní budova chátrá, stejně jako zbytky zpustlého zámeckého parku.

Horní tvrz v Počenicích vznikla v průběhu 14. století. R. 1409 majetkem Linharta z Bořitova. Od r. 1590 je pustá. Stávala u dnešního kostela. Dolní tvrz je zmíněna r. 1568, její místo není známo.

Počernický rybník na Rokytce, rozlohou přes 17 ha největší v Praze, vyhlášen přírodní památkou r. 1988 jako významné hnízdiště ptactva s populací obojživelníků. Celkově rekonstruován v letech 2004-2006, na hrázi vycházková cesta nad zámeckým parkem.

Pocta poštovní známce - dílo z hořického pískovce vytvořil Ivan Jilemnický r. 1978 pro soutěž ke Světové výstavě poštovních známek Praga 78. Od r. 2010 je umístěno před vchodem do Poštovního muzea ve Vávrově domě na Novém Městě pražském.

Jedná se o lesní studánku v lese Dehetníku, nacházejícím se jižním směrem od obce Divec, která byla v těchto místech od nepaměti a původně byla její voda vydávána za léčivou, což se rozbory již koncem 19. století nepotvrdilo. Vedle toho však měla jiný prim, voda z ní tekla i za těch největších such.

Volně přístupná ocelodřevěná věž o výšce 8 m s 25 schody vznikla na jaře 2013 pod oplocením obory na vrchu Stráň. Současně byla vysázena přístupová javorová alej, kterou v polovině délky doplňují dřevěná boží muka sv. Ambrože.

Vesnice Podbořánky byla založena ve 12. až 13. století. O vlastní tvrzi, pokud existovala, se ale nedochovaly žádné písemné zprávy. Zanikla asi v 15. nebo 16. století. Stála snad v jihovýchodním cípu návsi.

Asi 10 ha velké štěrkopískové jezero, sloužící k rekreaci. Kolem jezera naučná stezka, možnost občerstvení.

Zaniklý hrad. R. 1262 zmiň. jako věno Hedviky ze Šaumberka, vdovy po Vokovi z Rožmberka. Zdědil syn Jindřich. R. 1380 držel hrad jako zástavu Vilém z Újezda, r. 1387 opět v maj. Rožmberků. Zánik hradu spojován s tažením husitů r. 1421. R. 1481 pustý.