Výsledky hledání míst

Místo popraviště, na kterém bylo v pondělí 21. června 1621 popraveno 27 českých pánů a měšťanů za účast v protihabsburském povstání.

Památník Prokopa Holého, husitského vojevůdce, byl odhalen v roce pětistého výročí bitvy u Lipan. Památník tvoří několik balvanů, na největším z nich je tabulka s nápisem "Prokopu Velikému" a letopočty 1434–1934. Balvan pochází z lomu u vesnice Chotýš nedaleko Kostelce nad Černými lesy.

Památník občanům Licoměřic a Lipovce, umučeným roku 1944 za podporu partyzánského odboje, se nachází na okraji lesa severně od Licoměřic. Autorem plastiky je sochař Oldřich Tlustoš (*1935) z Hradce Králové.

Na jihozápadním okraji Kbel v Mladoboleslavské ulici, která z Prahy vychází jako silnice II/610, se nachází památník prvního rozhlasového vysílání na českém území r. 1923. Vznikl r. 1973 jako připomínka 50. výročí této události a byl opraven v r. 2014.

Hradiště z pol. 11. stol. Archeologická lokalita, pravěké pozůstatky překrylo slovanské osídlení. Akropole skrývá komplex objektů z pravěkých období, převrstvených slovanským osídlením. Vyvraždění Vršovců r. 1108 byl násilný akt, při němž přívrženci Přemyslovců povraždili členy rodu Vršovců.

Památník připomíná osvobození Brna Rudou armádou 25.4.1945. Vytvořili jej ak. sochař Vincenc Makovský, arch. Bohuslav Fuchs a arch. Antonín Kurial, slavnostně odhalen 25.4.1955. Od r. 1958 chráněnou kulturní památkou ČR. Upravován v l. 1993 (odstraněny desky s nápisy, prapor) a 2012 (rekonstrukce).

Památník selských bouří. Socha rebela v nadživotní velikosti. Postaven v r.1938 u příležitosti 90. výročí zrušení roboty. Připomíná porážku selského povstání v roce 1775.

Místo, kam v noci 29. prosince 1941 seskočili výsadkáři rtm. Jozef Gabčík a rtm. Jan Kubiš z výsadku Anthropoid. Výstroj ukryli v zahradní boudě Antonína Sedláčka nedaleko památníku a ještě téhož dne se oba přesunuli do Rokycan. Druhý památník seskoku je od prosince 2021 u hřbitova v Nehvizdech.

Pomník byl postaven r. 1913 při příležitosti 100. výročí setkání tří mocnářů a armád, které později zvítězili v rozhodující bitvě s Napoleonem. Dne 17.8.1813 přehlídce vojsk z místa, kde je dnes pomník, přihlíželi rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.

Památník sokolským obětem 2. světové války byl postaven při výstavbě tenisových kurtů v Bartovicích. Pamětní deska se jmény padlých činovníků Sokola Bartovice je umístěna na velkém kameni.

Památník v Olešné připomíná Strousbergovu železnici, která nese jméno pruského podnikatele Bethela Henryho von Strousberga (1823–1884). Trať budovaná v letech 1872-1875 nebyla pro krach podnikatele nikdy dokončena. Dodnes jsou však patrné její pozůstatky v terénu mezi obcí Dobřív a městem Zbiroh.

Na kraji obce stávala socha sv. Jana Nepomuckého. Po vzniku samostatné republiky zfanatizovanými lidmi sražena. Zbyl jen název „U svatého Jána“. Z kořene původní lípy vyrostl strom nový. V místech původní sochy po r. 2010 postaven pomník sv. Jana Nepomuckého. Místo doplněno přístřeškem a lavičkou.

Zdislava z Křižanova provdána za Havla z Markvartic. Zdislavu svatořečil papež Jan Pavel II. roku 1995. Je patronkou rodin. Dva metry vysoká plastika světice. Stojí na kašně uprostřed kruhu z dvanácti žulových sloupů. Průměr 12 metrů. Zdislava ztvárněna jako dívka před odchodem ze svého domova.

Prostý kamenný památník z r. 1904 s nápisem připomíná 15. výročí sňatku majitele panství knížete Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu a kněžny Terezie, roz. hraběnky z Trauttmansdorffu. U památníku, který se nachází u osady Stříbrné Hutě, se nachází turistické odpočívadlo s přístřeškem.

Ojedinělý pískovcový památník s křížem na vrcholu postavený roku 1854 se nachází nad severozápadním okrajem Nelahozevsi vedle polní cesty nad hřbitovem, která je pokračováním Školní ulice.