Výsledky hledání míst

Hrad v Moravských Budějovicích byl prokázán až přestavbou panského dvora z r. 1657 na sokolský areál v letech 1919-1931. První zprávy z r. 1231, kdy je uváděna budějovická provincie jako vdovský úděl. Zánik asi při požáru města v r. 1532.

Zaniklá tvrz v rovinné poloze, založená na přelomu 14. a 15.století.

Nepatrné zříceniny hradu, poprvé zmiňovaného r. 1406. Hrad vystavěn patrně spolu s městečkem ve 14. stol. (centrum těžby žel. rudy). Od r. 1373 město v držení pánů z Kravař. Zánik hradu nejpozději v husitském období.

Původní pohyblivý slupicový jez na Orlici z let 1912–5 byl roku 1956 přestavěn. Od té doby má tabulové uzávěry Stoney s klapkou. Součástí objektu je elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami (celkem 400 kW) a železobetonový silniční most.

Původně gotický hrad r. 1560 za Petrolda z Lipé přestavěn na renesanční zámek, za třicetileté války poškozen, v 18. st. barokně upraven. Do r. 2012 známý především výstavou monumentálního cyklu A. Muchy Slovanská epopej, dnes se zde pořádají výstavy převážně současného umění a jiné kulturní akce.

Zaniklá tvrz, která se zmiňuje r. 1238 kdy se odtud píše Předbor. Poté se majitelé tvrze často střídali, nejvýzn. byl r. 1368 Beneš z Kravař a Krumlova a poté jeho bratr Lacek. R. 1480 koupil tvrz Protivec ze Zástřizl, nevyužíval ji ale jako sídlo. Od r. 1565 zmiňována tvrz nová, postavená poblíž.

Zřícenina loveckého zámečku, který nechali v letech 1738–1739 postavit bratři Ludvík a August Jiří, markrabata z Baden-Badenu. Zámeček byl zajímavá dvoupatrová stavba na půdorysu nepravidelného jedenáctiúhelníku.

Barokní morový památník z roku 1718. Na stylizované skalce stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Šebestiána, ve skalce jeskyně se sochou sv. Rozálie.

Autorem morového sloupu je Antonín Riga a pochází z roku 1716. V nárožích sochy svatých Františka Xaverského, Rocha, Rozálie a Karla Boromejského. Na vrcholu sloupu Panna Marie Immaculata. Opravy v letech 1856, 1939 a 1972–1973.

Morový sloup ze 2. čtvrtiny 18. století. Vystavěn jako vděk za odvrácení moru. 7 metrů vysokému sloupu dominuje socha Panny Marie. Po stranách sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a bl. Jana Sarkandera.

Sloup zřízen 1681–5 jako poděkování za skončení moru 1680. Sochy od A. Kitzingera z Děčína, kamenická práce A. Walde, projekt G. Broggio. Na vrcholu Immaculata, na podstavci svatí Šebestián, Roch, Bartoloměj a Fr. Xaverský. Po 1990 důkladně opraven.

Morový barokní sloup, zvaný také mariánský, byl postaven neznámým autorem přibližně v období 1702-1717. Budování sloupů bylo rozšířeným způsobem manifestace křesťanské víry zejména v obd. 17. a 18. stol. Sloupy se stavěly často jako díkuvzdání Panně Marii za ukončení moru či jinou významnou pomoc.

Raně barokní morový sloup z r. 1678, postaven hrab. Sibyllou Lamboyovou na ochranu města před morem. V nárožích sochy světců: sv. Antonína, sv.Jana Nepomuckého, sv.Rocha, sv.Františka, sv. Šebestiána a sv. Ignáce, ve výklenku je socha sv. Rozálie.

Sloup z roku 1724 na litovelském náměstí od Václava Rendera, opraven v letech 1798, 1885 a na přelomu 20. a 21. století. Bohatá sochařská výzdoba ve stylu dynamického baroka.

Barokní morový sloup se sochou Panny Marie vytvořený r. 1715 sochařem Janem Sturmerem jako dík olomouckých a hranických měšťanů za ochranu před morem v l. 1713–14.