Výsledky hledání míst

Křížová cesta v Království byla vybudována na Kamenném vrchu v roce 1859 podle vzoru křížové cesty ve Šluknově, která je o sto let starší. V roce 1909 byla doplněna o kapli Bičování Krista. Areál byl rekonstruován po roce 2010 a od roku 2014 je kulturní památkou.

Novodobá křížová cesta mezi vinicemi nad Starovičkami byla vybudována v listopadu 2025 jako vzpomínka na rodáka Václava Drbolu, který byl roku 1951 popraven po zinscenovaném politickém procesu v rámci komunistického tažení proti církvi.

Křížovou cestu založil v r. 1855 Ambrož Hille. Tvořilo ji 13 zastavení, později doplněných dvěma kaplemi. Zchátralá křížová cesta na Křížovém vrchu byla obnovena v letech 1997-2000, avšak bez obou kaplí, po nichž zůstaly jen zbytky zdiva. Památkově nechráněno.

Netradiční křížová cesta mezi obcemi Kuní a Kuníček. Vytvořil ji v letech 1998–2000 akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Vysvěcena byla v roce 2000 biskupem Škarvadou. Vznikla díky darům různých rodin z okolí Petrovic.

Poutní místo z pol. 18. stol. Skládá se z výjevu Getsemanské zahrady, odtud stoupá schodiště s kaplemi, vrcholící kaplí Povýšení sv. Kříže. Pohledová osa končí kaplí Božího hrobu. Komplex zchátral po roce 1945, v posledních desetiletích probíhá důkladná obnova.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Opuštěný Křížovský lom severovýchodně od vrcholu Blaníku není sice chráněnou památkou, ale od r. 2018 je zpřístupněn ochranáři jako ukázka vzácné přírodní lokality. Jsou zde informační panely a ohniště s možností stanování.

Důvod vzniku tohoto křížového kamene není znám. Podle vyobrazených kol lze usuzovat na to, že připomíná nehodu povozu. Poprvé jej uvádí místní badatel Vilém Richlý z Mirošova v roce 1885. Tehdy měl výšku 115 cm, dnes má nad zemí výšku 77 cm. Do jeho horní části byl druhotně vsazen litinový kříž.

Žulový křížový kámen o rozměrech 103 cm x 56 cm x 20 cm stojí na protržené hrázi zaniklého rybníka Kvášovec. Na čelní straně má vytesán plastický reliéf tlapatého kříže, dnes již téměř nečitelný český text a letopočet 1693. Dle pověsti se zde 24. června 1693 utopili dva bratři z Nových Bříští.

Žulový kámen s rozměry 43 cm x 40 cm x 21 cm. Z jižní strany je cca 10 cm vysoký reliéfní řecký kříž s rytinou stejnotvarého kříže uprostřed. Na zadní hladké stěně je nečitelný text a datace patrně 1525 (nebo 1515). Údajně připomíná popravu rebelů v roce 1525. Památkově chráněný je od 10. 9. 1992.

Gotický žulový křížový kámen s letopočtem 1401 či 1491 je dle památkového katalogu jedním z nejstarších datovaných památek tohoto typu u nás. Na přední straně kamene jsou reliéfy kříže s rozšiřujícími se rameny, kopí, meče a bojové sekery. Vrytý nápis je dnes nečitelný. Chráněn od roku 1958.

Žulový plochý kámen o rozměrech 90 x 50 cm má na čelní straně vytesán dvojitý kříž. Podle pověsti označuje místo, kde udupal rozzuřený býk řezníka či kde byl řezník zabit lupičem, který se chtěl zmocnit býka, kterého oběť vedla. R. 1997 byl kámen odcizen, byl ale později vrácen na původní místo..  

Žulový křížový kámen s reliéfem dvojramenného kříže s rozšířenou patou (klínovou nohou). Rozměry nadzemní části jsou 122 x 45 x 22 cm. Umístění kamene u kostela sv. Gotharda v Budišově není původní, stával u polní cesty z Rohů do Budišova. Na současné místo přenesen, aby se předešlo jeho zničení.

Křížový kámen z roku 1607 s rozměry cca 80 cm x 60 cm x 25 cm. Na přední straně je reliéf kříže vyrůstajícího z pahorku (Golgoty) s pěti vyrytými křížky (jako 5 ran Ježíše Krista), plastický reliéf nástroje nebo zbraně (bojové kladivo nebo hornický mlátek). Památkově chráněný je od května 1958.

Kamenná deska s plasticky vystupujícím reliéfem jetelového kříže má rozměry 94 x 60 x 17 cm. Kříž vyrůstá z pahorku - Golgoty, pod levým břevnem její znázornění chybí, Pod křížem je plochý reliéf stojící sekery. Legendu o vzniku kamene prameny neuvádějí. Památkově chráněný je od roku 1958.