Výsledky hledání míst

Hřbitovní kostel sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech je z let 1550–1562.

První zmínka o obci Vícov pochází z roku 1358. Farní kostelík sv. Floriána byl zřízen arcibiskupstvím na náklady obce v roce 1730, vysvěcen v roce 1750. Boční oltář je zasvěcen Panně Marii Růžencové.

Románský kostel z 2. pol. 12. stol. přestavěný barokně (1751-57) a neoslohově (1840,1860). Obdélná jednolodní stavba s hranolovou věží v čele. Loď členěna polopilíři s pilastry na tři přibližně čtvercové prostory. Na severu drobná čtvercová sakristie.

Prostý obdélný kostel vystavěný r. 1938 z původního objektu jatek přistavěním veže a nové střechy.

Zřícenina barokního kostela z roku 1733, obklopená zanikajícím hřbitovem. V sousedství zbytky dřevěné zvonice. Areál zchátral za účinné pomoci místních obyvatel po roce 1945.

Pozdně románský kostel na návrší nad obcí. Roku 1726 barokně upraven, naposledy opraven koncem 19. století. Plochostropý, hranolový, s trojúhelnými štíty. Hrázděná západní předsíň, na severním boku další předsíň a sakristie. Volně přístupný, zdevastovaný.

Areál kostela sv. Havla s márnicí, litinovým křížem a ohradní zdí. Kostel se západní hranolovou věží, obdélnou lodí a s pravoúhlým presbytářem s okosenými nárožími. Fasáda s jednodušším barokním tvaroslovím. Pozdně barokní kostel z roku 1783 se starší věží.

Kostel sv. Isidora v Nových Losinách je klasicistní, původně barokní stavba z let 1819-1821, která vznikla přestavbou kaple z let 1711-1714. Jde o jednolodní kostel s vysokou věží, zasazený do údolní krajiny Jeseníků.

Vypleněný kostel nejistého stáří i stavebního vývoje v dominantní poloze nad hrobčickou kotlinou v západní části Českého středohoří. Jednolodní stavba s hranolovou věží má podobu z poslední přestavby na konci 19. století. Kolem zpustlý hřbitov.

Zřícenina kostela z poloviny 13. století. Zbořen husitskými vojáky při návratu od Baltského moře pod vedením Jana Čapka ze Sán. Zachován zbytek presbytáře.

Opevněný katolický kostel ze 16. století.

Původní snad románský kostel byl několikrát přestavěn, dnešní podoba je výsledkem stavebních úprav v letech 1742–44. V interiéru se nachází náhrobky pánů ze Zástřizel a vzácný oltář s obrazem sv. Jakuba od holešovského malíře Jana Chambreze.

Zříceniny poutního kostela a kaple nad pramenem jižně od osady Lahovice severovýchodně od Libčevsi. Kostel postaven 1670, přestavěn 1751. Po roce 1945 zchátral až do stavu vyrabované zříceniny v hustém porostu. Jihozápadně od něj obdobně postižená kaple.

Blízko staršího románského kostela byl r. 1740 postaven kostel nový a starý kostel r. 1754 zbořen. Věž kostela pochází z roku 1848.

Novogotický kostel byl postaven na místě menšího románského kostela z 12. stol. (doložen r. 1292). Protože rozrůstající se farnost potřebovala větší kostel, nový byl postaven v l. 1901-1903 (arch. M. Krcha). Z pův. kostela se zachoval jen gotický sanktuář. V l. 1992-1994 prošel kostel rekonstrukcí.