Výsledky hledání míst

Někdejší špitál s kostelem svatého Materny vznikl před ústeckými hradbami snad ve 13. století, poprvé písemně doložen zřejmě 1327. Mnohokrát přestavěn, naposledy 1625. Fungoval do roku 1856. Kostel byl zdemolován jako poslední část areálu roku 1895. Zachováno několik artefaktů z jeho zařízení.

Kostel sv. Matouše pochází z roku 1788. U kostela sbírka dvanácti litinových křížů z nedaleké kadovské huti. Inventář je nepůvodní z darů, z okolních farností.

Kostel z r. 1862 byl postaven na základech gotického předchůdce ze 14. stol. Uvnitř čtyři náhrobky z 16. století. U kostela dvě cenné sochy sv. Valentýna a sv. Floriána.

Kostel sv. Michaela archanděla vznikl v r. 1610 na základech luteránské modlitebny (postavena r. 1577 z podnětu Zdeňka z Valdštejna). V letech 1768-1778 byl barokně přestavěn.

Raně gotický hřbitovní kostel byl postaven ve 13. stol. V 16. stol. prošel přestavbou, r. 1783 přistavěna sakristie a horní patro věže (zvony z r. 1500 a 1535), staveb. uprav. v 19. stol. V interiéru mramor. křtitelnice ze 13. stol. a jedinečná fresková výmalba z 2. pol. 14. stol., odhalená r. 1949.

Raně barokní kostel sv. Michaela archanděla v Borohrádku postaven v letech 1669–1673. Hlavní oltář z r. 1752, kamenná křtitelnice z r. 1556, vnitřní zařízení z 18. stol. V kostelní zdi náhrobníky z let1625 a 1629. V blízkosti kostela dřevěná zvonice. Na hřbitově novogotická hrobka Lützowů.

Kostel sv. Mikuláše je jednolodní barokní stavba z let 1765–1766 stojící na hřbitově za obcí. Jedná se o drobnou stavbu dobré architektonické úrovně. Kostel je jednou z posledních stavebních památek zaniklého města.

Na místě dřevěného gotického kostela, první zmínka r. 1350, byl na konci 16. stol. postaven kamenný renesanční kostel. Roku 1827 byl rozšířen a roku 1886 regotizován. Renesanční kostel je z větší části dochovaný ve zdivu obdélné lodi zakončené čtvercovým valeně zaklenutým presbytářem.

Zřícenina gotického kostela, dokončeného ve 14. st. a barokně přestavěného (závěr, přístavba věže) v 17. st. Jeho založení je připisováno pivoňskému klášteru. Dochována věž s osmibokou barokní nástavbou, zříceniny lodi a presbytář s got. portálkem.

Kostel poprvé připomínán ve 13. stol. Založen jako gotický trojlodní s křížovou lodí. V l. 1722 –1729 byla provedena jeho přestavba za účasti Jana Santiniho. V r. 1993 blesk zničil jednu věžičku a vyžádal si následnou opravu celé věžní krytiny.

Zaniklý pozdně románský kostel, jehož základy byly znovuobjeveny v letech 2002–2004 při archeologickém výzkumu.

Stavba farního kostela sv. Mikuláše byla zahájena v r. 1785 a kolem vznikl hřbitov. Na konci II. světové války kostel zasáhl dělostřelecký granát, který jej poškodil a v r. 1965 bylo rozhodnuto o demolici. V r. 2015 zdejší spolek vykopal ze suti podlahu kostela.

Pozdně barokní kostel s věží v průčelí. Původně gotický kostel přestavěn r. 1759. Stojí nad obcí uprostřed hřbitova. Jednolodní orientovaná stavba. Věž v průčelí se čtyřmi zvony, největší z r. 1599. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Zaniklý kostel sv. Mikuláše na místě kaple vystavěné na konci 13. století. Za baroka bylo přistavěno západní průčelí se dvěma věžemi. V letech 1645–48 hospic kapucínů. Za Josefa II. zrušen a zbořen r. 1869 či 1870.

Barokní kostel vznikl r. 1717 přístavbou k věži pův. kostela, postaveného pravděp. v 11. – 12. stol. / zmiňovaného r. 1346. V 17. stol. byl pův. kostel až na gotickou věž stržen a r. 1717 přistavěn nový. V 50. l. 20. stol. provedena nadstavba věže. R. 2011 rekonstrukce. Malířská výzdoba od J. Úprky.