Výsledky hledání míst

Jen dřevěný kříž a česko-německá modlitba připomínají místo, kde stával kostel vsi Košťálkov (Gottschallings) při rakouské hranici. Ves byla po vysídlení Němců a zřízení nepřístupného hraničního pásma stejně jako řada dalších v okolí zničena r. 1953 československou armádou.

Zdaleka viditelné zbytky hradu, založeného snad Házmburky ve 14. st., poté v majetku Kaplířů ze Sulevic, r. 1422 obléhán husity. V 16. st. opuštěn, na poč. 17. st. uváděn jako pustý. Zachovány zbytky věžovitého paláce a opevnění.

Zřícenina hradu. R. 1374 majetkem Zdeňka z Valdštejna, poté r. 1407 Petra ze Sloupna. Jako poslední zde sídlil Zdeněk ze Sloupna, r. 1454. Koncem 15. stol. panství připojeno k Semilům, poté k Návarovu, a v r. 1511 k Hrubé skále. R. 1514 hrad pustý.

Zaniklý gotický hřbitovní kostel Božího Těla je poprvé uváděn na konci 15. století. V 70. letech 17. století barokně přestavěn Janem Cypriánem Eusebiem s chotí Annou. V 18. století začal pustnout. Počátkem 19. století vykraden a v roce 1886 byl úřady pro zchátralost uzavřen. Zbořen byl v roce 1905.

Původně gotický kostel s neobvyklým závěrem v podobě apsidy, přestavěný renesančně.

Evangelický kostel dostavěný v roce 1920 stojí v Husově ulici na břehu řeky Moravy. Jeho stavba započala v roce 1914 poté, co němečtí evangelíci už v roce 1902 nedovolili konání českých bohoslužeb v novém tzv. červeném kostele.

Evangelický kostel z roku 1907–08 v Přerově. Před ním nejstarší socha J.A. Komenského na Moravě z roku 1874.

Kostel církve Československé husitské byl postaven r. 1927 ve funkcionalistickém stylu. Pozoruhodností je schránka na hlavní fasádě budovy, kde je uložena prsť z několika bojišť legionářů – Zborov, Terron a Dos Alto (1933). V zadní části budovy je farní úřad.

Jednoduchý moderní kostel Církve československé husitské obdélného půdorysu, s hranolovou věží v průčelí byl postaven ve 20. letech 20. století. Kostel již desítky let neslouží svému původnímu účelu a postupně zchátral. Náboženská obec CČE v Libochovicích hodlá kostelík opravit a znovu jej využívat.

Zaniklý kostel Jména Panny Marie ve Velečíně byl postaven jako pseudogotický v 19. století, byl jednolodní s polygonálním presbytářem. Roku 1971 byl zbořen a na jeho místě byla postavena budova obecního úřadu. Zachovala se pouze hranolová věž.

Kostel Jména Panny Marie na Rejvízu pochází z let 1808-1809. Vznikl formou sbírky na podnět jesenického (frývaldovského) děkana a biskupského komisaře Johanna Rothera.

Raně barokní kostel Jména Panny Marie byl postaven pravděpodobně v roce 1637. Roku 1737 byla přestavěna loď kostela a postavena věž. Původně šlo o filiální kostel farnosti Petrovice, od roku 1857 samostatná farnost.

Barokní kostel byl postaven v l. 1702-1705 na místě původní kaple. R. 1838 byla přistavěna sakristie a r. 1859 nová věž. Zvony a varhany pocházejí ze zrušeného kostela Znojemského. Zajímavostí je pravidelný osmiúhelný půdorys kostela a otočný kříž na oltáři, který dříve stával v polích.

Prostá barokní jednolodní budova byla vystavěna v letech 1787–1788 na místě starší stavby připomínané v roce 1493. V západním průčelí hranolová věž kryta cibulí s lucernou. Jako stavitel je uváděn F. Jedlička z Heřmanova Městce.

Skřípovský kostel Nanebevstoupení Páně byl postaven v roce 1792, kdy byla obec jednou z největších na Drahanské vrchovině.