Výsledky hledání míst

Barokní kostel vznikl nad studánkou zvanou Svatá voda. Nejprve zde byla postavena kaple, v l.1807-10 přestavěná na kostel. V l.1905-10 přístavěna věž. Původní pramen vyvěrá pod oltářem. Od r.1784 je zde sídlo farního úřadu.

Empírový kostel z r. 1837 na místě staršího z r. 1795. Interiér zdobí převážně obrazy malíře Ignáce Bergra z Nového Jičína.

Barokní kostel z r. 1788. R. 1891 byl nově vymalován F. Přečkem z Olomouce. Poslední úpravy v l. 1969–70. Na stropě fresky Narození Páně, kázání Cyrila a Metoděje a sv. Cecílie. Oltářní obraz Zvěstování Panny Marie je od F. Tocháčka z r. 1871. Vzácné jsou i varhany z r. 1892 z Křemže od F. Čapka.

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.

Kostelík postavený na pohanském božišti po příchodu křesťansví. Na místě stával raně gotický kostel doložený v r. 1357. Dnešní podoba po barokních úpravách v 19. století.

Raně barokní kostel se zděnou zvonicí obklopený hřbitovem na pahorku nad labským údolím. Autorem snad B. Spineta. Od 19. století statické poruchy (trhliny v klenbě i zdivu), v současnosti trvale uzavřen. Koncem 80. let 20. stol. obnovena báň zvonice.

Jednolodní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1610, dnes přestavěn na kanceláře. Dochovány původní stavební prvky

Kdysi poutní barokní areál, skládající se z kostela Nejsvětější Trojice (1719-1720) a kaple sv. Kříže (1761) se studánkou a nedochovanou křížovou cestou. Dnes v havarijním stavu.

Římskokatolický filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně byl vybudován v pseudohistorickém slohu v letech 1923-1924. K vysvěcení došlo 2. srpna 1924. V letech 2019-2020 provedena rekonstrukce interiéru.

Barokní jednolodní kostel s věží, situovaný uprostřed rozlehlé návsi, na jejím nejvyšším bodě. Kostel nebyl přestavován, v současnosti je zchátralý a není využíván k původním účelům.

Barokní kostel Panny Marie vznikl zřejmě přestavbou starší stavby v r. 1769. Kolem kostela byl hřbitov ohrazený kamennou zdí a samostatně stojící zvonice. Dne 9.8.1961 byl při velké bouři zasažen bleskem a vyhořel. K demolici došlo v dubnu 1965. Po r. 1980 zbořena i zvonice.

Pozůstatky nejstarší alespoň torsálně dochované křesťanské svatyně na území Prahy byly objeveny archeologickým výzkumem u průchodu mezi II. hradním nádvořím a zahradou Na baště. Jeho stavba je datována do let 882–84, zanikl po roce 1255.

Masivní zříceniny barokního kostela postaveného r. 1667, následně zrušeného za josefínských reforem r. 1786 uprostřed zalesněné homole poblíž Adršpašského skalního města.

Kostel sv. Vavřince byl postaven v l. 1780-1782. Kostelní věž byla přistavěna dodatečně v l. 1855-56 a r. 1889 byla zvýšena. Kostel je postaven v pozdně barokním stavebním slohu. Zajímavostí interiéru jsou dva toskánské sloupy, podepírající kruchtu pro varhany. U kostela je hřbitov.

Barokní poutní kostel byl postaven na místě pův. dřevěné kaple z r. 1730 (ta se stala po přestavbě boční kaplí kostela). Kostel postavil v l. 1751-1754 architekt I. M. Canevale na objednávku hraběnky Karolíny z Roggendorfu. Výzdobu kostela provedli O. Bleiberg, O. Schweigl, K. F. Sambach a další.