Výsledky hledání míst

Původně gotická brána byla v I. polovině 16. století renesančně přestavěna a opatřena atikou s cimbuřím. Po požárech počátkem 60. let 19. století utilitárně upravena, počátkem 50. let 20. století restituován přibližně renesanční stav (bez cimbuří).

Zřícenina hradu snad z poč. 14. stol.,o jehož historii a původu neexistují žádné písemné zprávy. Hrad se skládal ze dvou částí. Dodnes je zachované klenuté okno. Polohou, rozsahem a vybavením se hrad podobá spíše lovecké tvrzi.

Rozhledna postavena roku 1884 zdejším Krušnohorským spolkem, rozhledna časem chátrala a v roce 1928 se zřítila, obnovena téhož roku už jen jako altán, po válce chátrá a zbývá pouze kamenná podezdívka přikrytá panely. V roce 2009 obnovena.

Původní severní brána Vyšehradu (zvaná Pražská nebo též Jeruzalémská) stála západněji, v místech, kde je dnes Cihelná brána. Barokní Jeruzalémská brána vznikla při budování opevnění po třicetileté válce. Šlo o jednoduchou účelovou stavbu. Zanikla při úpravě vedení silnice v první pol. 19. století.

Vodní tvrz založena vratislavskými biskupy již před r.1284. Tvořena věžovitou stavbou obklopenou příkopem. Přestavba do dnešní dispozice na přelomu 15. a 16. stol. V l. 1738–45 přestavba v zámek. R. 1945 zestátněna a od r.1946 sídlo městského muzea.

Jeskyni vysekal do pískovcové skály místní statkář Schille v l. 1710-1711. Vytvořil zde reliéfy znázorňující utrpení Ježíše Krista. Další reliéfy byly vytvořeny poč. 19. stol. Jeskyně patrně sloužila jako kaple než byl v obci r. 1735 postaven kostel. R. 2002 postaven nový přístřešek a ochranná mříž.

Jeskyně Kostelík se nachází v Moravském krasu v údolí Křtinského potoka, který ji vytvořil. Lidem je známa již od pravěku. Své jméno získala podle tvaru chodeb. Jeskyně je průchozí a vede jí turistická stezka.

Jeskyně nad údolím Řepínského potoka pod vsí Zahájí sloužila za 2. světové války jako úkryt partyzánské skupiny Národní mstitel. Dva nedaleké pomníky připomínají místo přepadení jejich členů německými okupanty a jejich hrob.

Asi 50 m dlouhá průchozí jeskyně ve tvaru podkovy vzniklá propojením dříve samostatných chodeb na počátku 19. stol. v rámci krajinářských úprav zámeckého parku. Jeskyně je volně přístupná kromě zimních měsíců, kdy slouží jako zimoviště netopýrů.

Pískovcový převis vytváří nad pravým břehem Křinice ve střední části Kyjovského údolí jeskyni, ve které vždy v zimě vzniká spolupůsobením vody, prosakující z malého potůčku, a mrazu bohatá výzdoba z ledových krápníků.

Jeskynní vyhlídka je výrazná žulová skála nad údolím Ohře mezi Loktem a Svatošskými skalami. Na jejím vrcholu je ploché skalisko s křížem a vrcholovou knížkou. Je odtud vyhlídka na plošinu Slavkovského lesa a meandr řeky Ohře. Nejlépe dostupná je neznačenou cestou od samoty Na Skalách (Vildenava).

Zříceniny skalního hradu pánů z Dubé snad z konce 13. stol. Během 15. stol. byl několikrát dobýván. Od 16. stol. se uvádí jako pustý.

Zaniklý hrad byl založen někdy ve 13. – poč. 14. stol. Jako první majitel se uvádí pan Pešek z Válovic. Někdy kolem r. 1330 byl hrad jako sídlo loupeživého rytíře dobyt a pobořen. Dalšími majiteli byli Buškovičtí a v 17. stol. Chotkové, kteří byli posledními majiteli hradu.

První písemná zmínka o vsi z r. 1374. V obci veřejně přístupný výtok vody. Vznikl začátkem 20. stol. Důležitý zdroj vody pro obec. Kolem r. 1900 postavena kašna, zásobárna vody pro obec. Kašna slouží dodnes. Umístěna zde tabulka, že voda není pitná.

Zřícenina hradu stojí na nalezišti jevišovické kultury (eneolit). R. 1289 predikátem Bočka a Kuny z Jevišovic. Hrad založen Bočkem v letech 1278-1288. Potomci zapojeni v husitském hnutí, r. 1421 hrad dobyt a zničen. Sezema poté vystavěl Starý zámek. R. 1448 hrad pustý.