Výsledky hledání míst

Odlehlá rozhledna Havran na stejnojmenném vrchu při německé hranici v Českém lese vznikla roku 2013 rekonstrukcí a úpravou vojenského objektu z roku 1972. Poskytuje neomezený kruhový výhled převážně na německé území, na české straně pak na Český a Slavkovský les a Šumavu.

Romantický novogotický lovecký salet (odpočinková stavba) z 30. let 19. století zvaný Heinrichsruhe, zbudovaný majitelem bítovského panství Heinrichem, hrabětem Daunem, dnes ve stavu zříceniny. Od roku 2002 zapsán v seznamu kulturních památek.

Starobylá kaple vystavěna z hladce opracovaných pískovcových kvádrů. Uvnitř byl kdysi malovaný obraz 14 sv. pomocníků. Stavba zvláštní tím, že je z pískovcových bloků úplně celá, včetně střechy. Uvnitř u zadní stěny oltářní stůl s klekátkem, na něm ubrus. V ose na stěně dřevěný kříž.

Jeden z mnoha výstavných domů Kroměříže, tzv. Hejtmanský vznikl po roce 1667 sloučením dvou starších domů ze 16.stol. Iniciátorem přestavby byl hejtman Maxmilián Rudolf Říkovský z Dobrčic.

Poměrně unikátní pseudogotická budova nazývaná zámkem a vystavěna pod vlivem anglické gotiky v roce 1919 podnikatelem Karlem Löwem.Tento zámek či v podstatě továrnická vila byla přímou součásti textilní továrny, kterou podnikatel vlastnil. Dnes se v areálu nachází Střední umělecko-průmyslová škola.

Hrad z poloviny 14.století. Od roku 1375 se stává panstvím arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Na přelomu 16. a 17. stol. hrad opuštěn a za třicet. války pustošen, později romant. rekonstruován. Vzácně zachovalá vnější hradba.

Kaple stála na stezce směrem na Chomouty a Pihel. Cestu k ní lemuje alej vysázená v roce 2012. Kapli na svém pozemku vystavěl na počest Panny Marie Johann Wenzel Helzel v roce 1813. Franz Werner ji zkrášlil Mariánským obrazem a sv. Václavem, dnes totálně zničeny. Kolem r. 2000 stavba obnovena.

Dnes jsou viditelné pouze terénní náznaky po zaniklém hrádku, především oválný hluboký příkop s následným valem. Historie hradu není známá. Plnil zřejmě funkci strážního či opěrného opevněného bodu v blízkosti hradu Třemšín.

Herkulova kašna z let 1687 – 88, autorem kašny je kameník Václav Schüller a sochu zhotovil sochař Michael Mandík. Původně stála na místě sloupu sv. Trojice, kterému v roce 1716 musela uvolnit místo.

Dřevěná rozhledna (23,7 m) falického tvaru byla postavena v roce 2012, slavnostně otevřena 15.9.2012. Projekt vypracovali architekti ateliéru Mjölk Pavel Nalezený, Jan Mach a Jan Vondrák, rozhlednu postavila firma TAXUS, investorem byla obec Heřmanice. Stavbu spolufinancovala Evropská unie.

Archeologicky nepotvrzené místo tvrze na vrchu Horka, lidově zvaného Vinohrádek, přímo nad obcí Heroltice, dnes zdaleka viditelné díky vysílači.

Zřícenina hradu z 15. st. – první zmínka z r. 1434. Vystřídal několik majitelů, za Šliků po r. 1528 zanedbáván a r. 1574 již uváděn jako pustý. Dochován suterén obytné věže s přilehlou hradbou, torzo paláce a 1. brány a zbytky parkánové hradby.

Barokní kašna na návsi v Číměři je významným dokladem úrovně kamenického řemesla na konci 18. století v regionu. Zároveň dokládá způsob zásobování pitnou vodou na venkově. Od r. 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek.

Historický hraniční kámen z 18. století označoval zemskou hranici mezi Čechami a Slezskem. Stojí na dnešní státní hranici s Polskem u vsi Starostín a nese označení benediktinského opatství v Broumově. Od roku 1994 je kulturní památkou ČR.

Cenný kamenný mezník stojí u silnice mezi Dobčicemi a Chvalovicemi na pomezí okresů České Budějovice a Prachatice. Pochází z roku 1295. Sloužil jako historický mezník vymezující hranice panství nebo katastrů.