
Ve strmých skalnatých kopcích Urris Hills najdeme nad fjordem Lough Swilly pomník havárie britského bombardéru R.A.F. z období druhé světové války. Kopce Urris Hills tvoří západní cíp velikého poloostrova Inishowen v hrabství Donegal na severu Irska.
Až téměř k místu havárie vede od severu místní turisticky značená cesta Urris Lakes Loop. Ta začíná v osadě Lenankeel, kde je parkoviště. Chodník vede ke dvojici ledovcových jezer Crunlough a Lough Fad. Po jednosměrné okružní trase se jde nejprve k oběma jezerům. Pokud chceme vidět místo havárie s pomníkem, musíme pěšinu za oběma jezery v půli cesty opustit. Z nejjižnějšího úseku chodníku uvidíme žlab v západním svahu kopců. Místo havárie je na klesajícím skalním hřbetu na protější straně žlabu, v nadmořské výšce 235 m. Nevede k němu žádná pěšina. Terén je skalnatý, je ale dobře průchozí. Za špatného počasí a zhoršené viditelnosti bychom se k pomníku neměli pokoušet dojít. Zpáteční část značené cesty je velmi kluzká i za dobrého počasí. Chodníkem obnažená rašelina v prudkém svahu klouže.
Značený chodník má délku 6,5 km. S odbočkou k pomníku je třeba připočítat další 1,5 km. Na poloostrov se dostaneme snadno přímým autobusem soukromého dopravce John McGinley z Dublinu se zastávkou na letišti. Více k podrobnostem o tomto dopravci viz nedaleká pevnost Lenan.
Poblíž ční z malé kamenné mohyly podvozková noha. Dále je na místě několik pokroucených plechů, kovová schránka s víkem a několik větších kovových dílů letadla. Země je poseta úlomky neprůhledného zežloutlého plexiskla z oken letadla a krytu kabiny. Stále je zde výrazný zápach paliva..
K. Whalley (977309, 19 let), rádio operátor Frederick Neill (976110, 22 let), střelec a rádio operátor Brinley Badman (976192). Letadlo mělo základnu na letišti Limavady v Severním Irsku, což je východně od poloostrova Inishowen na východním břehu mělkého zálivu Lough Foyle. Patřilo letce 221 B pobřežní hlídky. Úkolem letky bylo chránit konvoje spojeneckých lodí a zneškodnit německé ponorky ve vodách Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Poloostrov Inishowen je součástí hrabství Donegal, které patří Irsku. To bylo během druhé světové války neutrální, letadla R.A.F. ale létala nad Donegalem cestou nad Atlantik a zpátky. Letka 221 B se přesunula z Anglie na letiště Limavady teprve 01.03.1941, tedy nedlouho před havárií letounu W5653. Velitelem letky byl Ian Brolly. V té době bylo letiště teprve ve výstavbě. Letadla měla nové protiponorkové radary ASV (Air to Surface Vessel) Mk. II. V březnu 1941 letka zneškodnila tři německé ponorky. Osudného dne vzlétl bombardér W5653 ráno v 05:55. Úkolem bylo doprovodit konvoj spojeneckých lodí. Vše šlo podle plánu, cestou zpátky ale čekala posádku špatná viditelnost. Ve 14:35 minuli letiště, díky signálu z letadla jim mohla letištní správa sdělit jedině směr, odkud přiletěli. Letadla v té době neměla žádný přesný naváděcí systém. Navigátoři letky navíc nebyli velmi zkušení a letadla v mlze často bloudila. Bombardér W5653 se tedy otáčel zpátky k letišti. Díky primitivnímu signálu piloti věděli, že mají letět jihovýchodním směrem. Neměli ale tušení, jak jsou daleko od letiště. Pro lepší orientaci sestoupili pod mrak a spatřili moře. Právě nízká letová výška byla bezprostřední příčinou havárie. Posádka si mohla myslet, že jsou nad zálivem Lough Foyle. V tom případě by stačilo postupně snižovat výšku nad plochým pobřežím zálivu. Byli ale mnohem dál nad fjordem Lough Swilly se strmými kopci na pobřeží. Náraz slyšely posádky Irské armády z nedalekých pevností Lenan a Dunree, které okamžitě zorganizovaly záchranné výpravy. Jako první dorazili na místo havárie Matt Kenny a Hugh Quirke z pevnosti Lenan. Signálem nálezu byl jeden výstřel do vzduchu. Jeden letec seděl na zemi opřený o skálu, na první pohled proto budil dojem, že nehodu přežil. Druhý den byla těla letců přenesena do kovárny v osadě Lenankeel, poté do pevnosti Dunree a nakonec převezena k pohřbu do Anglie..