Turistické cíle v okolí obce Krňovice

Zaniklý hrad zmiňovaný poprvé roku 1279. Přestal být využíván pravděpodobně během husitských válek nebo při vpádu uherských vojsk v roce 1470. V průběhu 16. století zpustl a zanikl docela. Hrad byl chráněn ze tří stran řekou Orlice a vodním příkopem, ale jeho přesnou polohu se nepodařilo určit.

Jako náhrada shořelé dřevěné zvonice se od konce 40. let 16. století stavěla mohutná kamenná věž. Dokončena vztyčením báně roku 1585. Obnovena 1729, nová báň 1839–40. Orloj z roku 1591 nahradil 1829 J. Božek hodinami. Dnes přístupná, daleký rozhled.

Původně se v těchto místech nacházela pole, ale ta zmizela kvůli těžbě cihlářské hlíny, aby na místě bývalého hliníku vznikl právě současný rybník, který je v širém okolí jednou z mála přírodních oáz.

Tvrziště datované dle nálezů do rozmezí 14.–16. století na ostrůvku uprostřed rybníka za hospodou. Jde o bývalé vodní tvrziště bez písemných zmínek o jeho existenci či majitelích. Ostrůvek je spojen s břehem kovovou lávkou.

Bývalý lovecký zámek je nepřístupný, v současné době opuštěný, začíná chátrat. Byl postaven na přelomu 17. a 18. století hrabětem Jeronýmem Colloredo.

Libštejnští z Kolovrat v l.1816-1820 přestavěli renesanční panský dům na empírový zámeček, patrový, podélný, se středním rizalitem s trojúhelným štítem. Posledním majitelům Salm-Salmům po r.1945 zkonfiskován. V r.1957 a po r. 1980 provedeny úpravy.

Zaniklý Březhradský rybník se od 16. století nacházel na katastru obce Plačic, ale pojmenován byl podle sousední vsi Březhradu, jejíž mlýn využíval jeho vod. K jeho zrušení došlo v r. 1827, aby o 3 roky později vznikla na jeho malé části mlýnská nádržka, která se dochovala do dnešní doby.

Lesní vodní nádrž poblíž Býště, která vznikla nejen kvůli retenci zdejších vod, nýbrž také na podporu zdejších mokřadních biotopů a ke zvýšení rekreační funkce těchto míst.

Evangelický kostel augsburského vyznání v Černilově vznikl nejprve jako dřevěná stavba r. 1789, nahrazená r. 1824 pseudoslohovou zděnou. Věž byla přistavěna r. 1889. Od r. 1978 v majetku obce a slouží jako smuteční obřadní síň.

Neobvyklé projekty černilovského občana a potomka mlynářské rodiny Jaroslava Horáka ozdobily jeho pozemky na východním okraji obce. Dominuje jim větrný mlýn a dále se zde nachází Pohádkov ze staré vodárny a Galerie Mokrá louka, vše z let 2001-2021.

Dizpozice tvrziště v hájku uprostřed obce, jihozápadně od motorestu. Tvrz zmiňována poprvé v roce 1336 jako královský majetek, později v majetku Šternberků, zanikla po připojení k Holicím v 15. století.

Původně barokní dům č. p. 134 byl spolu se sousedním domem 208 přestavěn v klasicistním stylu. Společným znakem obou objektů jsou výrazné atiky, imitující II. patro. Dům náleží Sokolu, což se projevilo v jeho názvu i doplňcích výzdoby průčelí.