tvrz, terénní náznaky, není známo, Středočeský kraj, Alberovice
Výrazné zbytky tvrziště (pahorek jádra a rybník – bývalý vodní příkop) v jihozápadní části Alberovic. R. 1568 zmiňovány dvě tvrze s poplužním dvorem. Obě vznikly pravděpodobně při rozdělení vsi ve 14. století. Přesná poloha druhé tvrze není známa.
zámek - původní tvrz, zaniklý, nepřístupno, Vysočina
Zaniklý pozdně barokní jednopatrový zámek z roku 1786, který byl postaven za Jana Heřmana z Herreitu na místě původní tvrze z přelomu 14. a 15. stol. Zámek byl zbořen roku 2011.
Torzo věžovité tvrze v JV části vsi. První zmínka o vsi je z r. 1316. V roce 1384 se připomíná Mikuláš z Bělé. Po něm jeho syn Mikeš. V rozmezí let 1411–1415 je zde uváděn Brum z Bělé. První zmínka o tvrzi je z r. 1455. Poslední zmínka je z r. 1545. V r. 1881 došlo ke zbourání velké části tvrze.
Výrazné a velké tvrziště na skalnatém ostrohu nad Sázavou. A.Sedláček ztotožňoval tuto tvrz s Mrázovou Lhotou, ze 14.století na které vládl vladyka Jan. Archeologický výzkum však doložil život tvrzi ve 2.polovině 13.století. Tvrz zanikla požárem.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Onšov
Výrazné terénní pozůstatky hrádku, nesprávně označovaného jako tvrz. Pravděpodobné sídlo vladyků z Onšova, postavené ve druhé polovině 13. století a zaniklé v průběhu století 14. Dochovány především mohutné příkopy s vnitřními valy.
Zbytky zanikajícího tvrziště snad již ze 13. st. (první zmínka v přídomku r. 1289). V 16. ztrácí rezidenční funkci, tvrz je užívána jako selská usedlost. V 17. století pustne, poslední zmínka r. 1669. Dnes dochovány jen nepatrné terénní zbytky.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Terénní pozůstatky hradu z konce 13. století. Po připojení Zděnkem Medkem z Valdeka k panství zručskému (po r. 1489) začal hrad chátrat. Od roku 1569 je již uváděn jako pustý. Dochovány příkopy a tesaný sklípek.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Terénní zbytky tvrze později upravené na zámeček, postavené Ostrovci z Kralovic na počátku 17. stol. Za 30tileté války byla vypálena Švédy, v 2. polovině 18. stol. využita jako sýpka. Po r. 1971 byla budova zbořena v souvislosti se stavbou Želivky.
Žulová pozdně gotická boží muka z počátku 16. století s velmi nezvyklým tvaroslovím. Hranolový pilířek s okosenými hranami je zakončen malou čtyřbokou vrcholovou kaplicí, v jejíž mělké nice je nezřetelný reliéf Krista na kříži. V horní třetině dříku je připevněno příčné břevno, vytvářející kříž.
Barokní žulová boží muka z 18. století, dle téměř nečitelné datace na soklu snad z roku 1763. Mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou kaplici s třemi nikami. Na vrcholu kaplice je kovový křížek. Památkově chráněna jsou od roku 1958.
Žulová barokní boží muka z roku 1767, hodnotná kamenická práce s bohatým architektonickým členěním. Zužující se dřík s nízkou patkou je zdobený kanelováním. Dřík stojí na soklu hruškovitého tvaru. Kaplice je prolomená třemi prázdnými nikami a završená kamennou koulí. Památková ochrana od roku 1958.
Nedatovaná kamenná boží muka, dle tvarosloví snad pozdně gotická či renesanční. Mají nízký osmiboký dřík, který je zakončen čtyřbokou kaplicí. Ta má v přední části hrotitě zaklenutou (dnes zasklenou) niku a po bocích nečitelné nápisy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.
Bačkov
