Turistické cíle v okolí obce Rejčkov

Jedna z prvních sklářských hutí v Posázaví založená r. 1796, dnes uzavřená. Hutní hala z r. 1821, panský dům z konce 18. století. Místo exteriérů seriálu Synové a dcery Jakuba skláře.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.

Novodobá kaple z let 2006-2010 v areálu penzionu. Doposud nevysvěcena.

Barokní kapli nechal roku 1715 postavit úsobský farář D. Dvořák, který ji financoval z vlastních prostředků. Šlo o obdélnou orientovanou stavbu s odsazeným kněžištěm. Kaple svému účelu sloužila jen do roku 1783, kdy byla v rámci josefínských reforem zrušena. Postupně chátrala až do dnešní podoby.

Centrální obdélná barokní kaple z roku 1738 stojí na místě zaniklé dřevěné Kalvárie z roku 1687. Kaple byla vysvěcena 14. září 1738. Probíhaly v ní pravidelné bohoslužby, ve zvoničce byl umístěn umíráček. V interiéru jsou nástěnné malby Jana Kaliny z nedaleké Sedlice.

Osmiboká zděná barokní kaple z roku 1728 stojí nad pramenem s údajně léčivou vodou, kterou podle pověsti objevil třetí opat želivského kláštera Haštal, žijící zde na konci 12. století. Kaple je zastřešena stanovou mansardovou střechou pokrytou taškami, uvnitř je vymalován výjev objevení pramene.

Kaple sv. Panny Marie byla vystavěna přibližně ve druhé polovině 18. století jako modlitební stánek zdejších sedláků a mlynářů za údajné finanční podpory mlynářky Musilové z Chřenovic.

Poutní místo "U Kněžny" je kaplička z roku 1919, kterou nechala postavit Františka Vošická z Petrovy Lhoty. Vedle kapličky vyvěrá studánka, jejíž voda podle pověsti uzdravila slepou kněžnu.

Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.

Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.

Původně fara. V druhé pol.18.stol.hrabě Josef Jaroslav Věžník připojil k zámeckému areálu starého zámku a barokně upravil. Z druhé pol.18.stol. pochází celkový vzhled zámečku.

Josef Jaroslav Věžník r.1725 přestavěl tvrz v jednopatrový dvoukřídlý barokní zámek. R. 1790 Antonín Mořic z Böhmu, zámek opravil. R.1910 Karel Prášek opravil a upravil zámek ve stylu historizujících slohů a secese.