Turistické cíle v okolí obce Rejčkov

Žulová boží muka neznámého staří a netypické podoby. V dolní třetině mají nezvyklé rozšíření s reliéfem kruhu a latinského kříže. Lucerna s mělkými nikami na vrcholu nahradila původní, ukradenou roku 2005. O obnovu památky se zasloužilo sdružení Zelené srdce. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Barokní žulová boží muka nejistého stáří. Dle údajů Národního památkového ústavu jsou raně barokní z roku 1698, datace na památce uvádí rok 1777. Boží muka mají nízký kamenný sokl, čtyřboký pilíř, čtyřbokou kaplici a kovový kříž s netypickou širokou patkou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Barokní žulová boží muka z 18. století, dle téměř nečitelné datace na soklu snad z roku 1763. Mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou kaplici s třemi nikami. Na vrcholu kaplice je kovový křížek. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Žulová barokní boží muka z roku 1767, hodnotná kamenická práce s bohatým architektonickým členěním. Zužující se dřík s nízkou patkou je zdobený kanelováním. Dřík stojí na soklu hruškovitého tvaru. Kaplice je prolomená třemi prázdnými nikami a završená kamennou koulí. Památková ochrana od roku 1958.

Žulová pozdně gotická boží muka z počátku 16. století s velmi nezvyklým tvaroslovím. Hranolový pilířek s okosenými hranami je zakončen malou čtyřbokou vrcholovou kaplicí, v jejíž mělké nice je nezřetelný reliéf Krista na kříži. V horní třetině dříku je připevněno příčné břevno, vytvářející kříž.

Jednoduchá barokní žulová boží muka z roku 1698 jsou umístěna v zámeckém parku. Mají nezdobený hranolový dřík na mírně rozšířeném hranolovém soklu. Na profilované římse je čtyřboká lucerna mělkými nikami na třech stranách a s obtížně čitelným nápisem na straně čtvrté. Památkově chráněna od r. 1958.

Nedatovaná mohutná zděná boží muka, pravděpodobně z doby končícího baroka, vzhledem podobná několika dalším božím mukám na okraji Želivi. Mají obloukovitě zaklenuté niky, římsu a taškami pokrytou stanovou střechu. Na vrcholu stojí drobná pískovcová soška Krista. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

V zatopeném žulovém lomu "Jednička" u Lipnice nad Sázavou se nachází téměř třímetrový reliéf představující obří ucho na paměť špiclování za bývalého režimu. Je dílem sochaře Radomíra Dvořáka a skupiny mladých kameníků.

Vodní mlýn na řece Sázavě byl postaven roku 1893 v místě zbořeného hamru. Do dnešních dnů má dochované a funkční původní vybavení včetně mlýnského kola.

Špitál založen r. 1578 na břehu Sázavy Burianem Trčkou z Lípy pro pět chudých měšťanů, obnovován v letech 1645 a 1834. V 19. stol. škola a obytný dům, r. 1881 objekt zbořen a nově postaven. Rodný dům hudebního skladatele Aloise Jelena (1801-1857), pamětní deska.

Na místě zámku byla postavena cca v 2. pol. 13. stol. tvrz. Ve 14. stol. opevněna a rozšířena na hrad. V 60. l. 16. stol. přestavěn Šebestiánem Leskovcem na renesanční zámek. Po r. 1620 v majetku pražského arcibiskupství, r. 1948 zestátněn.

Zřícenina raně gotického hradu bergfritového typu z konce 13. st. Zakladatelem byl zřejmě Léva z Jankova. Hrad zpustl v 1. pol. 16. st. Zachována zůstala válcová věž, předhradí, příkopy, valy a zbytky hradeb.