Turistické cíle v okolí obce Česká Bělá

Čtyřboká boží muka postavená z lomového kamene v 18. století označují místo, kde byli v hromadném hrobě pohřbeni vojáci ze sedmileté války 1756–1763, kteří podlehli svým zraněním v lazaretu v Přibyslavi. Boží muka jsou omítnutá, opravená, ozdobená obrázky svatých.

Boží muka v podobě žulového sloupu mají ráz renesanční kamenické práce, pocházejí však pravděpodobně až ze 17. století. Na dříku mají reliéfní znak Dichtrichštejnů. Na vrcholu je plechový latinský kříž se siluetou barevně zdobené Piety, pravděpodobně z 19. století. Památka je chráněna od roku 1958.

Sousoší Čertův stolek v Chotěboři je dílem známého sochaře Michala Olšiaka z r. 2013. Město jako objednavatel se inspirovalo stejnojmennou skalní vyhlídkou nad blízkým údolím Doubravy a místními pověstmi. Před sochou je turistické odpočívadlo v podobě kamenných kostek.

Slohově nevýrazná budova drobného zámku z 18. století až počátku století 19. Později využíván k šlechtitelským a obytným účelům, přičemž byl nevhodně upravován. K nepřístupnému objektu přiléhá park z 19. století s památnou borovicí Jeffreyovou.

Královohradecké biskupství dalo v letech 1733–53 postavit barokní zámeček. V místnostech určených pro pobyt biskupů se doposud zachovala původní štuková výzdoba. Od r. 1835 v majetku obce Chlum, byla zde umístěna škol a mateřská školka je zde dodnes.

Zámek ze 17. stol., do jehož stavby byla pojata i původní gotická tvrz. V 18. stol. barokně přestavěn Vilémem. L. Kinským. Severní křídlo pochází z novorenesanční přestavby, provedené Dobrzenskými v l. 1865-70. R. 1948 zestátněn, po r. 1989 navrácen zpět původním majitelům.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze někdy po roce 1651 Janem Menclem z Bernfelsu. Roku 1948 získala zámek do majetku obec, ve druhé polovině 20. století byl užíván ke kulturním účelům a jako mateřská škola.

Malá osada z 1. pol. 16.st. s původními roubenými chalupami, židovskými zděnými patrovými domy. Dům čp. 43 byl původně synagoga. Za vsí je židovský hřbitov z pol. 18.st.

Kostel církve evangelické postaven v letech 1844 - 1847. Modlitebna bez věže postavená dlouho po tolerančním. Postavena na kraji obce, obklopena hřbitovem. Obdélný půdorys lodi, půlkruhové presbyterium. V ose kostela v jeho závěru kazatelna. Kostel památkově chráněn od r. 1963.

Původní barokní zámek vystavěn v l. 1717–20. Koncem 19. století vyhořel. Při opravě přestavěn na školu a jako škola sloužil až do roku 1992. V roce 2007 zámek zakoupil Petr Rudolf Vančura, zpřístupnil některé místnosti a zámek začal plnit funkci muzea a začaly se zde konat koncerty.

Zaniklá tvrz postavená patrně ve 14. stol. V Brodě se zmiňují dva dvorce; jeden s tvrzí držel r. 1382 Jan Cvik Kutnohorský, r. 1391 se majiteli stali Heřman Mauer z Hory a Ondřej Rábl z Močovic. Tvrz zanikla za husitských válek. Na druhém dvorci seděli v 15. stol. vladykové Hadrpurkové ze Sobučic.

Havlíčkův dům (dříve zvaný hankovský či rolandovský) byl postaven v 16. stol. v renesančním stylu. Poničen dvěma požáry byl r. 1871 upraven arch. F. Schmoranzem v novogotickém stylu. R. 1832 dům koupil otec básníka K. H. Borovského, jenž zde žil. Dnes je v domě muzejní expozice věnovaná jeho životu.