Turistické cíle v okolí obce Zbiroh

Biskoupecká rozhledna byla zřízena roku 2019 z vyřazené konstrukce Hasičského záchranného sboru. Je vysoká 13 metrů a přístup na ni vede po žebříku s 29 schody. Je volně přístupná od dubna do října.

Dnes nepřístupný zámek Jáchyma ze Šternberka postaven1790-1808. 2 menší budovy byly později spojeny v empírový celek. Jáchym s bratrem Kašparem (zakladatelem Národního muzea) konali pokusy na polích u zámku, a tak zde roste planě exotická vegetace.

Hrad postavený roku 1387 na příkaz Jindřicha Elstrberka. Od roku 1661 uváděn jako pustý. Roku 1810 přebudován hradní palác na altán, který postupně schátral. Po roce 2000 opět zrekonstruován a využíván jako altán.

Mohyla s křížem na vrcholu připomíná decimaci Madlonova jízdního pluku, která proběhla 14. 12. 1642. Byla trestem za útěk pluku z bitvy u Breitenfeldu 2. 11. 1642. Exekuci vylosovaných vojáků provedl kat Jan Mydlář mladší. Mohyla z 19. stol. stojí na místě údajného hromadného hrobu obětí popravy.

Čertova skála neboli Čertovka je přírodní neupravovaná skalní vyhlídka nedaleko Zbiroha. Poskytuje vyhlídku především jižním a jihozápadním směrem. Místo je součástí oblíbeného turistického okruhu.

NPR Chlumská stráň ochraňuje svahové a suťové porosty na pravém erozním břehu řeky Berounky a potoka Radubice. Stromové patro je tvořeno významným společenstvem tisu červeného, dále pak reliktními bory a kulturními porosty. Na vodní prostředí je vázán výskyt mloka, ropuchy, ještěrky nebo zmije.

Barokní zámek, původně tvrz z r. 1447. Kolem r. 1609 tvrz přestavěna na pravděpodobně renesanční zámek. Ten koupil r. 1764 ústav šlechtičen, který zámek v l. 1766–68 přestavěl na trojkřídlou pozdně barokní budovu. R. 1820 jižní křídlo vyhořelo.

Děkanství bylo postaveno v letech 1728–35 podle návrhu Giacoma Antonia Cannevala ve vrcholně barokním slohu v prostoru bývalého kláštera a městského hradu. Po požáru v roce 1784 bylo děkanství přestavěno v jednodušším, pozdně barokním slohu. V této podobě se budova dochovala prakticky dodnes.

Okrouhlé tvrziště, které vzniklo v průběhu 14. století. Kolem roku 1400 se zde připomíná Mašek z Doubravky a v roce 1405 Michal Chabec a Václav z Doubravky. V průběhu 15. století byla tvrz spolu se vsí opuštěna a zanikla. V roce 1547 se uvádí pustá.

Zaniklá tvrz. Dřevěná tvrz zde mohla stát již v obd. 600–1000. Určitě se píše o tvrzi r. 1324 kdy zde seděl Heřman z Drahlína. R. 1390 se Drahlín zmiňuje jako součást liteňského panství. R. 1413 tvrz koupili Dobeš z Tmáně a Zdeněk z Podmokel, tvrz zanikla již v průběhu 15. stol.

Patrový, původně gotický, v jádru renesanční dům, pozdně barokně přestavěný kolem roku 1780. Poprvé zmiňován roku 1542, kdy jej prodal Šimon, prelát od pražského sv. Víta, Vavřinci Dumetovi. Po požáru v roce 1784 zde fungovala škola. Na jižním průčelí medailon s reliéfem Madony v rokokové kartuši.

Hospodářský dvůr plaského kláštera, postaven roku 1725 opatem Evženem Tyttlem na místě staršího hospodářského dvora, který patřil ke hradu Krašov.