Turistické cíle v okolí obce Přehořov

Nepatrné zbytky loveckého hrádku z roku 1240, postaveného na příkaz Václava I. Jednalo se o přechodný typ mezi hradištěm a hradem. Po požáru v roce 1420 se stal zříceninou.

Vrch Baba je částečně zalesněný dominantní vrch nad východním okrajem vsi. Ve směru od vesnice je velice příkrý svah tvořený žulovými balvany. Z druhé strany na něj navazuje pastvina, která se zvedá pozvolna. Má nadmořskou výšku 406 m.

Hradiště Babina je známo odborné veřejnosti teprve od roku 1940, ale zkoumáno je teprve od 80. let dvacátého století. Nálezy keramiky datují archeologové do doby bronzové. Patří k nejméně prozkoumaným archeologickým lokalitám u nás.

Existenci hradiště na Vlčí hoře u Bílence dokládá zbytek zemního valu a artefakty, získané při povrchových sběrech. Ty datují jeho existenci v období mladší doby kamenné až střední doby bronzové.

Mlýn u potoka Velká Trasovka stával v této lokalitě již v době 1. vojenského mapování, tedy před polovinou 18. století. První známý majitel je Anton Wohlrat, který mlýn vlastnil v roce 1841. Mlýn fungoval do konce 40. či začátku 50. let 20. století, od 60. let z něj zbyly jen rozvaliny.

Významný krajinný prvek nedaleko obce Soseň. Žulový balvan je pozůstatkem povrchového zvětrávání místního žulového masivu (čistecko - jesenický).

Bílov je ves slovanského původu, založená na konci 12. století. Zdejší kamenná boží muka byla postavena roku 1549 a stojí na východním okraji obce. Na oblém sloupu je čtyřhranná kaplička s obdélnými segmentem zakončenými výklenky, která plynule přechází do kamenného kříže.

Boží muka stojící před muzeem v Jesenici sem byla přemístěna z městské části Červená strana. Jsou kamenná, na hranolovém soklu stojí kónický sloup s horním kapličkovým ukončením završeným kovovým křížkem. Na podstavci je málo čitelný letopočet 1808.

Málo známý hrádek u obce Brdo z přelomu 13. a 14. stol., za jehož zakladatele jsou považováni příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou. Dodnes dobře patrné příkopy a valy. Dvě plošiny oddělené příkopem, z niž větší je považována za jádro hradu.

Bývalý kříž v polích mezi kaštany je neznámého stáří. Zničen v poválečné době, zachován pouze hranolový sokl s nápisem IHS. Dne 31.8. 2019 zde byl instalován kříž z nedalekého místa U siláže.

Bývalý lom na žulu byl využíván do sedmdesátých let minulého století. Je tvořen dvěma spojenými vodními plochami a jednou samostatnou. Poté byl oblíbeným místem ke koupání a rybaření. Dnes je z něj čerpána voda pro potřeby místního zemědělce.

Jesenické celní kolo je kamenný kruhový monolit s vytesanými kříži po obou stranách, údajně pocházející ze 17. století, upozorňující na povinnost zaplacení poplatku za použití cesty. Jeho význam ale není s jistotou známý, mohlo by jít také o smírčí kámen postavený v místě, kde údajně býk zabil ženu.