Turistické cíle v okolí obce Výrov

Nepatrné zbytky loveckého hrádku z roku 1240, postaveného na příkaz Václava I. Jednalo se o přechodný typ mezi hradištěm a hradem. Po požáru v roce 1420 se stal zříceninou.

Hradiště Babina je známo odborné veřejnosti teprve od roku 1940, ale zkoumáno je teprve od 80. let dvacátého století. Nálezy keramiky datují archeologové do doby bronzové. Patří k nejméně prozkoumaným archeologickým lokalitám u nás.

Významný krajinný prvek nedaleko obce Soseň. Žulový balvan je pozůstatkem povrchového zvětrávání místního žulového masivu (čistecko - jesenický).

Boží muka stojící před muzeem v Jesenici sem byla přemístěna z městské části Červená strana. Jsou kamenná, na hranolovém soklu stojí kónický sloup s horním kapličkovým ukončením završeným kovovým křížkem. Na podstavci je málo čitelný letopočet 1808.

Bílov je ves slovanského původu, založená na konci 12. století. Zdejší kamenná boží muka byla postavena roku 1549 a stojí na východním okraji obce. Na oblém sloupu je čtyřhranná kaplička s obdélnými segmentem zakončenými výklenky, která plynule přechází do kamenného kříže.

Málo známý hrádek u obce Brdo z přelomu 13. a 14. stol., za jehož zakladatele jsou považováni příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou. Dodnes dobře patrné příkopy a valy. Dvě plošiny oddělené příkopem, z niž větší je považována za jádro hradu.

Jesenické celní kolo je kamenný kruhový monolit s vytesanými kříži po obou stranách, údajně pocházející ze 17. století, upozorňující na povinnost zaplacení poplatku za použití cesty. Jeho význam ale není s jistotou známý, mohlo by jít také o smírčí kámen postavený v místě, kde údajně býk zabil ženu.

Zámek, postaven na počátku 18. stol. na místě původního hospodářského dvora poprvé zmiňovaného r. 1193. Původně patřil plaskému klášteru.V r. 1577 prodává řád dvůr Mikuláši Kozelkovi z Hřivic, který si zde postavil tvrz, zanikla r. 1672.

NPR Chlumská stráň ochraňuje svahové a suťové porosty na pravém erozním břehu řeky Berounky a potoka Radubice. Stromové patro je tvořeno významným společenstvem tisu červeného, dále pak reliktními bory a kulturními porosty. Na vodní prostředí je vázán výskyt mloka, ropuchy, ještěrky nebo zmije.

Barokní zámek, původně tvrz z r. 1447. Kolem r. 1609 tvrz přestavěna na pravděpodobně renesanční zámek. Ten koupil r. 1764 ústav šlechtičen, který zámek v l. 1766–68 přestavěl na trojkřídlou pozdně barokní budovu. R. 1820 jižní křídlo vyhořelo.

Přírodní památka U Báby, vyhlášená r. 1933 chrání společně se sousední památkou U Lomu obří balvany, vzniklé bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné biotické žuly. Pozoruhodné útvary spojuje žlutá turistická značka.

Skromné zbytky hradu postaveného kolem roku 1313 Rackem, synem Sezemy z Krašovic. Před r.1434 koupili Bělou Burian a Jan z Gutštejna kteří na hradě nesídlili. Po roce 1785 hrad rozebrán na stavbu vesnických usedlostí.