Turistické cíle v okolí obce Zelená Lhota

Barokní zámek byl postaven v 16. st. snad na místě bývalé tvrze ze 14. st. Fremuty ze Stropčic. V 18. st. byl barokně přestavěn, v 19. st. prošel dalšími úpravami. Zámek je patrová budova s mansardovou střechou, cibulovitou věžičkou.

"Stará tvrz", nejstarší doložené panské sídlo v Běšinách, písemně potvrzené roku 1602. Její původní podobu neznáme. Dodnes se dochovala sýpka, pravděpodobně z 18. stol., při jejíž stavbě byla využita jedna obvodová zeď "Staré tvrze".

Běšinský zámek - renesanční tvrz, postavená za Adama z Běšin po roce 1580, byla původně trojkřídlá, z části dvojpatrová budova s arkádami na východní straně. Později barokně upravena a v 19. stol. přestavěna na lihovar a bytové jednotky.

Ostrůvek v Ostrovském rybníku při areálu panských sídel v Běšinách mohl být nejstarším sídlem majitelů Běšin. Jde však jen o hypotézu jež má své opodstatnění, ale není prokázána.

Zámek vznikl v 18. st. za Viktorina Peka z Římku přestavbou tvrze ze 14. st., jejímž prvním majitelem byl Elblin z Bezděkova. Poslední úpravy proběhly po r. 1855. Zámek je patrová obdélná novogotická budova s čtverhrannou věží a nárožními věžičkami.

NPR Bílá strž leží na Šumavě na severovýchodním svahu hraniční hory Ostrý. Chrání hluboce zaříznuté skalnaté údolí Bílého potoka s četnými stupni, peřejemi a stejnojmenným vodopádem, včetně přirozených lesních porostů. Přístup pouze k vodopádu Bílá strž z obce Hamry po značené stezce.

Boží muka na mírném návrší na rozcestí nezjištěného stáří. Zděná hranolová stavba na nízkém kamenném soklu. V horní části, oddělené dvěma mírně od sebe odsazenými římsičkami, obdélné niky se svatými obrázky v dřevěných zasklených rámech. Krytá taškovou stanovou stříškou s vrcholovým železným křížem.

Zděná boží muka z pol. 18. století. Stojí na čtvercovém půdorysu, mají nízký sokl a čtyřboký dřík členěný římsou. Kaplice je ze tří stran otevřená, krytá sedlovou střechou. V kaplici bývala umělecky hodnotná soška sv. Jana Nepomuckého, odcizena kolem r. 1976. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Neobvykle řešená renesanční boží muka. Válcový pilíř s oblým vrcholem z lomového kamene, na vrcholu s kamennou kaplicí s reliéfem Ježíše Krista. Netypický příklad drobné lidové architektury datované do roku 1575. Památkově chráněná.

Boží muka na rozcestí za východním okrajem vesnice. Drobné kamenosochařské dílo z 18. století, jedno z mála božích muk v regionu. Složená ze soklu ve tvaru kvádru, na něm vztyčeného hranolového pilíře a vrcholící kaplicovým nástavcem s mělkými nikami; na vrcholu kaplice železný dvouramenný křížek.

Renesanční tvrz postavená za Viléma Bohuchvala koncem 16. stol., snad na místě gotické tvrze z přelomu 14. a 15. stol. Koncem 18. stol. upravená za Kordíků. Ti statek drželi až do r. 1945. Po r. 1945 nevhodně zastavěno volné severozápadní nároží.

Původní gotická tvrz byla přestavěna renesančně. Konečnou podobu získal zámek při v l. 1848–53, kdy byl přestavěn pseudorománsky, pseudogoticky a některé části i pseudobarokně, díky čemuž je bez umělecké hodnoty.