Turistické cíle v okolí obce Zelená Lhota

Kostel v pseudorománském slohu z počátku 20. stol.

Jednolodní kostel téměř čtvercového půdorysu s trojbokým presbytářem z 18. století, vznikl přestavbou kaple, doložené v roce 1697. Kostel byl od roku 1857 farní. R. 1994 byl opraven. Hlavní oltáře je rokokový, z poloviny 18. století, zdoben je plastikami sv. Wolfganga a dalších čtyř světců.

Tvrz založená nejspíše v první polovině 16. stol. Dochovaná věž tvrze sloužila od 17. stol. jako sýpka. I dnes ještě částečně znatelný obraný systém tvořený rybníkem, valy s příkopem a ochranou zdí.

Kříž u ohradní zdi nového zámku nedaleko od hlavní brány do jeho nádvoří. Kovový kříž s krucifixem na profilovaném podstavci se soklem. K poctě svých rodičů a jejich věčné památce ho nechala zřídit Marie Františka svob. paní ze Schirdingu, rozená hraběnka Krakowská z Kolowrat, v roce 1843.

Křížová cesta ze Železné Rudy na Hladový vrch ke kapli sv. Anny vybudována r. 1815, restaurována v letech 1864 a 1927. Po 2. světové válce zpustla. Obnovena po r. 1992 díky českým i německým nadšencům a finanční sbírce v Bavorsku. Zaniklá kaple sv. Anny znovu postavena.

Původně tvrz, později přestavěná na zámek, sestávající ze dvou částí. Původní jednopatrová renesanční budova s mohutnou valbovou střechou z konce 16. století, ve 40. letech 20. století rozšířená o západní přístavbu s dominantní válcovou věží. V západní části plocha bývalého zámeckého parku.

Nejmenší a zároveň nejvýše položené šumavské jezero Laka leží pod hraniční horou Plesná čili Debrník. Měří jen 2,53 ha a jeho hloubka nepřesahuje 3,9 m. Zvolna zarůstající odlehlé jezero je celoročně dostupné po značených cestách pro pěší, cyklisty a v zimě pro lyžaře.

Terénní náznaky po tvrzi pravděpodobně založené již ve 14. stol. při jihovýchodním okraji rybníka. Dodnes se dochovalo ploché tvrziště, porostlé křovím a stromy, oválného tvaru, velikosti 20 x 24 m, bez jakýchkoliv zbytků zdiva.

Bývalý lovecký zámeček postavený za Kolowratů pravděpodobně počátkem 18. stol. Barokní patrová budova, krytá mansardovou střechou s průčelím o pěti okenních osách a s klenutým přízemím.

Tvrz byla postavena ve 14. stol., kdy je zmiňován jako majitel Lubského statku Ctibor a po něm Dětleb a Milota. Na přelomu 14.–15. stol. byla v majetku Konráda, Sudivoje a syna Sudivojova Petra. R. 1400 byl majitelem Oldřich Loubský, poté střídání majitelů, r. 1544 koupila tvrz klatovská obec.

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná na renesanční a později barokní zámek. Poslední úpravy v r. 1867. Nejvýznamnějším majitelem byl špičkový znalec zemědělství Benedikt Kohler (založil zámecký park s exotickými dřevinami - dochován pár kavkazských modřínů). Zachovalý, nevýrazný. Majetek obce.

Zámek nechal postavit ve 2. pol. 19. stol. Rudolf Jan Arnošt Meraviglia-Crivelli. Jednoduchá patrová budova s hlavním průčelím zdobeným středním rizalitem ohraničeným polygonálními palastry. Okna v patře zakončená obloukem, zdobená nadokenní římsou.