Turistické cíle v okolí obce Zelená Lhota

Tvrz byla postavena ve 14. stol., kdy je zmiňován jako majitel Lubského statku Ctibor a po něm Dětleb a Milota. Na přelomu 14.–15. stol. byla v majetku Konráda, Sudivoje a syna Sudivojova Petra. R. 1400 byl majitelem Oldřich Loubský, poté střídání majitelů, r. 1544 koupila tvrz klatovská obec.

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná na renesanční a později barokní zámek. Poslední úpravy v r. 1867. Nejvýznamnějším majitelem byl špičkový znalec zemědělství Benedikt Kohler (založil zámecký park s exotickými dřevinami - dochován pár kavkazských modřínů). Zachovalý, nevýrazný. Majetek obce.

Zámek nechal postavit ve 2. pol. 19. stol. Rudolf Jan Arnošt Meraviglia-Crivelli. Jednoduchá patrová budova s hlavním průčelím zdobeným středním rizalitem ohraničeným polygonálními palastry. Okna v patře zakončená obloukem, zdobená nadokenní římsou.

Drobný renesančně barokní zámeček, vystavěný na zbytcích středověké tvrze s cenným souborem gotických, renesančních a barokních konstrukcí a článků. Při zámku kašna a zámecký park. Soukromý majetek.

Zámek jehož zaležení není známo, získal dnešní romantický, pseudogotický vzhled ve 2. pol. 19. stol. za Rudolfa Jana Arnošta Meraviglia-Crivelli. Je obdélníkového tvaru s šestibokou věží na jihozápadním a hranolovou věží na jihovýchodním nároží.

Velká gotická tvrz, někdy dokonce označovaná jako hrad, z konce 14. století, vystavěná Buškem ze Strážova. Renesančně přestavěna v 16. století. V 18. století tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a stala se obydlím úředníků.

Skromné pozůstatky hrádku na vrcholu Velký Ostrý (1292 m n.m.) na státní hranici s Německem. Nejvýše položené hradní sídlo v ČR. Vznikl koncem 13. stol., jako zřícenina poprvé uveden na mapě roku 1512.

Hrad založen pány z Janovic, r. 1356 majitel Něpr z Pajreku. Důležitá pozice hradu ve válkách s Bavory, r. 1472 dobyt a vypálen bavorským vojskem. R. 1512 zpustlý hrad zakoupil Jindřich Kostomlatský z Vřesovic. Následně zanikl.

Pamětní kámen v lese na západ od Železné Rudy označuje místo, kde proslulého malíře a zejména ilustrátora Adolfa Kašpara (1877-1934) na výletě k Čertovu jezeru postihl 29. června 1934 nenadálý záchvat mozkové mrtvice a předčasná smrt .

Rozhledna (18 m, 1214 m n. m.). První dřevěnou rozhlednu zde postavil r. 1880 Rakouský turistický klub, zanikla před r. 1900. R. 1923 postavena nová chata s terasou a rozhlednou Klubem českých turistů (architekt Janovský). Chata se dříve nazývala Mattušova (dle propagátora turistiky J. Mattuše).

Zámek z první poloviny 19. stol. postavený za majitele Václava Veitha. Malá obdélná patrová budova krytá valbovou střechou s hranolovou lucernou s bání. Fasádu člení obdélná okna, která mají nadokenní římsy. Přízemí je zaklenuté, patro plochostropé.

Kamenný pomník připomínající Mistra Jana Husa vztyčen v roce 1925. Na kamenné podestě je pískovcový kvádr ozdobený Husovou podobiznou; pod ní nápis: "PRAVDA VÍTĚZÍ". Ve vrcholu pomníku je kalich. Kolem je ohrádka s kamennými sloupky, spojenými navzájem prověšeným článkovým železným řetězem.