Turistické cíle v okolí obce Prachomety

Smírčí kříž z hrubozrného pískovce na místě, kde podle pověsti zabil Bavůrek ze Švamberka syna plzeňského měšťana Palečka.

Hrad z 1. poloviny 14. století. V 16. století k hradu přistavěny dvě čtyřhranné věže. Za třicetileté války dosti pobořen a částečně opraven až v polovině 19. století.

Původně gotický hrad ze 14.stol. V 1. polovině 16.století byl hrad přestavěn a rozšířen do dnešní podoby. Za třicetileté války několikrát pleněn a označen jako pustý. V roce 1753 k hradu přistavěn barokní zámek.

Botanická zahrada založena v letech 1918-1935 šlechtickými majiteli bečovského panství, po 2. světové válce zničena. Od r. 2005 postupně obnovována dobrovolníky na ploše 9 ha. Jediná u nás financována pouze neziskovou organizací, od r. 2014 člen Unie botanických zahrad ČR.

Původně gotická tvrz byla v 16.st.přestavěna na renesanční zámek. Vlastníkem byl předchůdce rodu Kryštofa Haranta-Bušek z Bezdružic. Poslední majitelé Löwensteinové zámek r.1868 předali rak.-uher. úřadům pro účely soudu a vězení.

Zděná barokní boží muka byla vystavěna v první polovině 18. století. Rekonstruována byla v roce 1904, po roce 1945 dlouhodobě chátrala. Opravena byla na začátku 90. let 20. století a v roce 2013. Do jedné z nik v lucerně byla tehdy umístěna drobná soška sv. Antonína Paduánského s Ježíškem.

Lokalita nad Bochovským potokem, mohlo by jít o první osídlení v Bochově, předchůdce Neue Hartensteina. Oválná plošina na konci ostrohu, ze tří stran chráněná příkopem a valem, přehradí malá plošina mezi cestou a čelním valem. Beze stop zdiva, nevyskytují se ani jiné terénní náznaky po stavbách.

Žulová boží muka s kvádrovitým dříkem z první poloviny 19. století, nedávno restaurovaná. Z čelní strany soklu je nápis „Gewidmet zur Ehre Gottes von Franziska Heintzin den 20 Oktober 1824“ Lucerna je zdobená mělkou nikou s reliéfem Ukřižovaného. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Torzo barokních kamenných božích muk, které dal zhotovit Řehoř Ridler r. 1679. Původně byla vysoká 4,3 metrů, na dochovaném soklu byl sloup s kaplicí završenou kamenným křížkem jetelového tvaru. V nikách kapličky byly následující obrázky: ukřižování, orant, Kristus u sloupu a sv. Veronika s rouškou.

Renesanční kamenná boží muka u rozcestí silnic na Teplou a Vidžín severně nad městečkem. Prostý válcový sloup s výklenkovou hlavicí z místního kamene z roku 1586.

Sloupková žulová boží muka pochází z roku 1828, svým tvaroslovím navazují na barokní kamenná boží muka v této oblasti. Hranolový sokl je ozdoben datací a monogramem „GK“, krychlová kaplička s nikami je prázdná. Památkově chráněna jsou od roku 1958. V jejich těsné blízkosti stojí klasicistní kříž.

Lomem zcela odtěžený Pekelný vrch, na kterém stál hrad od 2. poloviny 13. století, zmíněný poprvé v roce 1321 za Ivana z Bržína, příbuzného pánů z Nečtin. Zanikl koncem 14. století. Měl výrazně vojenský charakter.