Turistické cíle v okolí obce Pohnánec

Původně filiální raně gotický kostel, snad z přelomu 13. a 14. století. V roce 1365 je kostel uváděn jako farní. Loď kostela byla rozšířena v 15. století, jižní předsíň doplněna v 16. století. Roku 1673, 1734 a 1768 byl opravován. Poslední výraznější úpravy proběhly ve 2. polovině 19. století.

Kostel byl vystavěn v letech 1380–85. Původně byl vystavěn v čistě gotickém slohu. V 18. století kostel opraven v barokním slohu. Zajímavá je kostelní věž čtvercového půdorysu, který ve výši 29 m přechází v osmihranný 13 m vysoký kužel, celý vyzděný.

Na místě románského kostelíka, postaveného před r. 995, vystavěn Anoštem z Pardubic gotický kostel. Barokně byl přestavěn v letech 1670–79 italským stavitelem Pietrem Spinettim. Věž přistavěna r. 1727. Opraven počátkem 21. stol.

Filiální jednolodní gotický kostel datovaný patrně do první poloviny 14. století. Při opravách, provedených v roce 1906, byly uvnitř i vně chrámové lodi objeveny vzácné fresky, pravděpodobně z 15. století, především pak na vnější straně presbyteria.

Kostel postavený v obnoveném Sezimově Ústí (tehdy Starý Tábor) v letech 1837–38, slavnostní vysvěcení proběhlo 23. 5. 1841. Od 1. 1. 2000 samostatná farnost, v posledních letech opět spravovaná z Tábora.

Původně gotický farní kostel, roku 1737 přestavěn po požáru barokně. Jednolodní stavba s obdélníkovým presbytářem, se sakristií a oratoří po straně. Vysoké vstupní průčelí je zakryto budovou bývalé radnice a samostatně stojící zvonicí. V interiéru jsou malby Jana Vysekala z konce 19. století.

Původně dřevěný kostel nahrazen v letech 1440-1512 gotickou trojlodní novostavbou s hranolovou věží. Opakovaně poškozen požáry a v průběhu válek, opravy v renesančním slohu. Dnešní vzhled z posledních úprav z let 1896-1898. Věž přístupná veřejnosti.

Obec založena Smilem z rodu Vítkovců. Původně gotický kostel ze 14. stol. přestavěn barokně roku 1677. Podstatná empírová přestavba v letech 1810–1812 a další opravy v letech 1903 a 1927. Hlavní část inventáře pseudorenesanční z 2. pol. 19. století.

Kostel založen ve 13. stol., současnou podobu získal ve druhé pol. 14. stol., kdy vznikl presbytář, zdi lodi, portály, klenby. V 16. stol. vznikla bohatě zdobená kruchta. Sakristie a vybavení interiéru je z poč. 18. stol. V r. 1727 poškodil kostel požár, věž byla dostavěna až na konci 19. stol.

Původně barokní centrální osmiboká hřbitovní kaple, postavená před rokem 1681. V letech 1681–82 k ní byla přistavena obdélníková loď, z kaple se stal presbytář. V interiéru je hlavní oltář z roku 1681, boční oltář je rokokový, z poloviny 18. století. Ze stejné doby pocházejí i varhany.

Areál s kostelem, ohradní zdí, kamenným křížem a 16 litinovými kříži. Původně gotický kostel prvně zmíněn r. 1352, přestavěn barokně v 17. stol., poslední úprava v r. 1908. Jednolodní stavba na obdélném půdorysu s užším pravoúhlým presbytářem s opěráky, obdélnou sakristií a hranolovou věží.

V jádru raně gotický orientovaný jednolodní kostel s trojbokým presbytářem z konce 13. nebo z počátku 14. století, poprvé uváděný roku 1348 jako farní, náležející k Řečickému děkanátu. Přestavěn byl ve druhé polovině 16. století, a později ještě v 19. století. Památkově chráněný je od roku 1958.