Turistické cíle v okolí obce Dřešín

Původně starší gotická tvrz pravděpodobně z průběhu 14. století; mladší pozdně gotická tvrz z druhé poloviny 15. století. Upravovaná během 16. století, barokně i později novodobě. I přesto zachován pozdně gotický charakter - zachovány zbytky dvou gotických portálů a renesančních kleneb s lunetami.

Jedná se o nejsilnější vysoké kosmické energetické místo v Čechách. Energetické místo je na granitové balvanu. Kámen umožňuje silné psychotronické prožitky.

Drobná zděná a hrubě omítaná boží muka u polní cesty cca 1 km od obce Frymburk. Kdy byla postavena nezjištěno. Stojí uprostřed areálu ohraničeného kameny spolu s turistickým přístřeškem a informační tabulí.

Zděná sloupová boží muka s válcovým dříkem na velmi nízkém kruhovém soklu, se zúženou kaplicí se třemi nikami a patriarchálním křížem pocházejí pravděpodobně z 18. století. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Zděná boží muka neznámého stáří (nejsou sice datována ale podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která spojuje Lčovice s obcí Zlešovice. Mají čtvercový půdorys, v mělkých nikách chybí obrázky, které zde původně bývaly. Zakončena jsou kovaným dvouramenným křížem.

Zříceniny hradu z 13. stol. založeného pány z Budětic. Po roce 1380 nechal Bohuslav z Budětic hrad svému osudu a ten rychle zpustl a změnil se ve zříceninu.

Přestavěná budova renesančního panského sídla postaveného po r. 1593 Arnoštem Vitanovským z Vlčkovic, r. 1685 přikoupena i se vsí Ditrichštejny k panství ve Vlachově Březí. Zachovány tři různé druhy zajímavé sgrafitové výzdoby fasád.

Zřícenina tvrze. Čestice se zmiňují již r. 1243. Prvními majiteli byli Přechové z Čestic. R. 1520 byla pro loupežné výpravy Přecha z Čestic vypálena vojskem. Dalšími majiteli byli Hodějovští z Hodějova, r. 1622 Hýzrlové z Chodů. Ti se rozhodli postavit pohodlnější zámek a tvrz byla později zbořena.

Barokní zámek byl postaven na konci 17.stol., před r. 1690 vyhořel, ale kolem r. 1702 byl znovu obnoven. Patrně za hraběte Karla Reye, který zámek koupil v r. 1826, byl poslední pokoj v severním křídle přestavěn na domácí kapli sv. Karla Boromejského

Vyhlídková plošina ve výši 7 m nad terénem je přisazena k telekomunikačnímu stožáru nad Česticemi poblíž zdejší Kalvarie (viz heslo). Volně přístupná od postavení roku 1999.

Ojedinělá rozhledna na vrcholu churáňovského skokanského můstku z r. 1978 byla otevřena v letech 1993-2001, poté zde byl vysílač mobilního operátora. Po rekonstrukci rozhledna obnovena r. 2015. Vyhlídková plošina ve výši 32 m přístupná po 159 schodech, vstup zpoplatněn.

Churáňovský vrch je plochý šumavský vrchol s meteorologickou stanicí nad osadami Churáňov a Zadov s rozsáhlými lyžařskými a rekreačními areály Zadov a Kobyla, lanovkami, vleky a rekreačními zařízeními.