Turistické cíle v okolí obce Solopysky

Jednoduchý jednopatrový pozdně barokní zámek postavený r. 1775 Janem Karvínským z Karvíně na místě bývalé tvrze ze 14. století, zpustlé v 17. století. V 19. století přistavěno zadní obytné křídlo.

Žulová barokní sloupková boží muka z r. 1746 nebo 1716 patří k nejstarším památkám tohoto typu na Sedlčansku. Přemístěna a opravena byla r. 1974. Na hranolovém podstavci stojí dřík v podobě toskánského sloupu se žulovým křížem a reliéfem Krista. Památkově chráněná jsou od r. 1958.

Trojboká barokní Boží muka na dominantním místě nad Knínem. Byla postavena v 17. století, na místě, kde údajně bývalo knínské popraviště.

Zděná boží muka neznámého stáří (podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která spojuje Nalžovice s obcí Kňovice. Mají čtvercový půdorys, v mělkých nikách chybí obrázky, které zde původně bývaly. Zakončena jsou kovaným jednoramenným křížem, zdobeným symboly srdce.

Pilířová boží muka s jednoduchou kapličkou a dvouramenným křížkem ve vrcholu vznikla v 1. polovině 19. století a stojí na katastrálním území Prčice, které je součástí dvojměstí Sedlec-Prčice. Nacházejí se na severovýchodním okraji města při rozcestí silnice a polní cesty.

Původně raně barokní mlýn, dle datování dubového sloupu v bývalé mlýnici z r. 1634. Léta patřil mlynářskému rodu Mrskošů. V první polovině 20. století byl zmodernizován, budova byla zvýšena o patro. V průčelí se zachovaly obrysy barokního štítu.

Barokní zámek Machtů z Löwenmachtu z konce 18. st., po požáru přestavěn r. 1831 klasicistně. Barokní kaple sv. J. Nepomuckého připisovaná J. Santinimu. Od r. 1893 v majetku rodiny Adámků, po restitucích slouží k bydlení a jako sídlo rodinného statku.

Mohutný most v anglickém parku dobříšského zámku - vystavěn 1864 ze strusky zpracovávané v nedaleké Staré Huti. Délka 36m, výška 7,1m, rozpětí oblouků 7,5m.

Valy ve tvaru oblého trojúhelníku na vrcholu Červenka v severním cípu hradiště Hrazany. Patrně se jedná o jižní předsunuté opevnění hradu Ostromeč; dřívější doměnky směřující k tvrzišti či zbytcích obléhacího postavení se nepotvrdily.

Původně gotická tvrz, v roce 1675 zničena požárem. V 2. polovině 19. století romanticky přestavěna na zámek v novogotickém stylu.

Chlístovské menhiry pocházejí pravděpodobně z mladší nebo pozdní doby kamenné. Komplex několika megalitických staveb je raritou – zde stojí tři o výšce 190, 185 a 143 cm. Společně s dalšími kameny stojí v kruhu. Původně jich bylo patrně 5. Byly několikrát povaleny, naposled byly vztyčeny r. 1999.

Silně přestavěné pozůstatky hradu a rokokový zámek ze 17. století. Inspirován francouzským stylem doby Ludvíka XVI. Zámku přiléhá cenný architektonicky řešený francouzský park. Bohatá sochařská výzdoba od I. Platzera.