Turistické cíle v okolí obce Nebřenice

Pozdně secesní průmyslový areál z let 1908–11, podle projektu architekta Josefa Kovařoviče. Jádrem areálu je mohutný sklad ledu, doplňují jej technické a administrativní budovy. Sloužily do roku 1954, od roku 1964 jsou chráněnou památkou.

Přízemní domek byl postaven r. 1841 pro úřadovnu a byt výběrčího mýta a daně na potravinové čáře-akcízu. Od r. 1892 až do své smrti v r. 1941 zde žila spisovatelka, průkopnice dívčího skautingu, bojovnice za emancipaci žen a patriotka Vyšehradu Popelka Biliánová. Domek dnes slouží k bydlení.

Dnes již neexistující tvrz byla poprvé zmíněna r. 1498. Majitelem byl Václav z Roupova. R. 1622 ji koupil Albrecht z Valdštejna. Stávala na návrší, jedno křídlo bylo na místě dnešního dvojdomku č. p. 2 a 5. R. 1987 byla beze zbytku zbořena.

Zámek, postavený po roce 1877 v areálu vidovického poplužního dvora, je jedním z nejmladších panských sídel ve středních Čechách. V r. 1904 rozšířen, úpravy v r. 1910. Po 2. svět. válce zestátněn, obýván armádou, poté chátral. Rekonstruován na Dětský ráj, hotel a sportovní centrum.

Botanická zahrada UK založená v r.1772 Scottim de Compostelou původně na Smíchově. Zničena povodní v r.1890 a přesunuta na dnešní místo. Poškozena bombardováním v r.1945. Exponáty tropů, subtropů a vzácných rostlin ve skleníkové a venkovní expozici.

Na ostrůvku v rybníce dochované zbytky zdiva tvrze, založené v 1. pol. 14. století a doložené za Mikuláše z Božešic k r. 1352. V 16. st. zboží rozprodáno, r. 1550 tvrz uváděna jako pustá. Dochovány základy dvouprostorové budovy a zavodněný příkop.

Boží muka, označovaná též jako morový sloup, pocházejí ze 17. století, pravděpodobně z doby před rokem 1685. Na čtyřbokém podstavci stojí mohutný obílený válcový dřík, na něm je čtyřboká kaplička zakončená dvojitým křížem. V mělkých nikách jsou mozaiky světců, vytvořené snad ve 20.století.

Masivní boží muka, pravděpodobně z 18. století, s kovovým reliéfem Panny Marie z roku 1883. Boží muka byla rekonstruována v roce 2006.

Halštatské hradiště nedaleko obce Březina na okrese Praha – východ. Bylo považováno za slovanské, výzkum J. Kudrnáče z šedesátých let prokázaly starší původ. Velmi dobře dochovaný systém valů a příkopů.

Funkcionalistická výstavní budova postavená v letech 1928–34 podle projektu Otakara Novotného na místě Šítkovských mlýnů nad bočním ramenem Vltavy u Slovanského ostrova (Žofína). Úpravy 1947–48, 1976, 1987 a 1994–96.

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.