Turistické cíle v okolí obce Horní Bečva

Rekreační oblast Na Stanoch mezi Karolinkou a Novým Hrozenkovem nabízí k osvěžení jezero Balaton, které vzniklo zatopením štěrkopísčitého lomu v pol. 20. století.

Znatelný terénní reliéf strážního hrádku ve výrazné poloze na vrcholu tzv. Baranské skály. Existence hrádku je datovaná od 2. pol. 14. století do počátku 15. století.

Vodní nádrž (klaus) pro regulaci vody na splavování dříví na říčce Bílá. Postavena na přelomu 50. a 60. let 19. stol. Pojmenována podle ol. arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku. R.1958 poničena povodní. Stejně tak v r.1996 a 1997. V r.2005 obnovena.

Litinový kříž s podstavcem v podobě kamenné mohyly postavený v r. 1860 olomouckým arcibiskupem Bedřichem kardinálem z Fürstenberka pro obyvatele horské osady Podolánky na jižním úpatí beskydského Smrku.

Dřevěný lovecký zámeček byl postaven r. 1906 jako odpočinkové sídlo a lovecká chata olomouckého arcibiskupa. Později byl (blíže neznámo kdy) rozšířen, u zámečku je konírna. R. 2008 byla vedle zámečku postavena kaple sv. Huberta. Zámeček slouží jako ubytovací zařízení.

Bývalá vodní nádrž pro zadržování vody k plavení dříví pro čeladenské a frýdlantské železárny. Založena na počátku 19. století. Hráz, vystavěná v nejužším místě soutěsky, je protržená a klaus tak skoro bez vody.

Rozhledna Búřov je nevysoká dřevěná konstrukce z léta 2023, která nahradila zchátralou obdobnou stavbu z roku 2005. Stojí na vrcholu kopce Búřov na okraji golfového areálu asi 2 km jihozápadně od Valašské Bystřice. Je volně přístupná.

Areál někdejší Arcibiskupské pily na Ostravici. Na místě starší vodní pily vybudována r.1895 moderní parní pila. Až do r. 1910 dřevo k ní plaveno po řece Ostravici, od r.1910 po železnici. V l. 1909-10 pila modernizována. Dodnes slouží svému účelu.

27 m vysoká betonová věž s pláštěm ze smrkových prken v nadmořské výšce 952 na vrchu Čarták, na pomezí Moravskoslezských Beskyd a Javorníků v blízkosti česko-slovenské hranice. Původně pouze vysílač mobilních operátorů, později rozšířena na rozhlednu.

Železárny v provozu v l. 1678-90, poté až do r.1796, kdy provozy hutě obnovuje a modernizuje o novou vysokou pec, drátovnu a později slévárnu J.V. Homoláč, byla výroba utlumena. Výroba zaniká po r.1920. Dnes jen nepatrné zbytky základů budov.

Pouhé terénní náznaky zůstaly po skalním hradu z 13.-15. st. Ve skále zůstal 3 m příkop. Dříve zde stály obytné budovy, na největším skalisku nad říčkou pozorovatelna, na obou hlavních kupách strážní věže. Hrad měl dřevěnou i kamennou konstrukci.

Kamenný útvar dolmenu, zvaný podle tvaru a pověsti - Čertův stůl. Stojí nedaleko vrcholu hory Čertův mlýn (1207 m). Kamenná deska o váze 6,5 tuny stojí na dvou pravidelných kamenných soklech. Nachází se mimo turistickou stezku a je tak nepřístupný.