Turistické cíle v okolí obce Dolní Bečva

Funkcionalistická vila postavená v letech 1939–40 pro J. Alsterna významnými architekty, bratry Lubomírem a Čestmírem Šlapetovými. V současnosti je vila prohlášena za kulturní památku a slouží jako stylový pension.

Rekreační oblast Na Stanoch mezi Karolinkou a Novým Hrozenkovem nabízí k osvěžení jezero Balaton, které vzniklo zatopením štěrkopísčitého lomu v pol. 20. století.

Vodní nádrž (klaus) pro regulaci vody na splavování dříví na říčce Bílá. Postavena na přelomu 50. a 60. let 19. stol. Pojmenována podle ol. arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku. R.1958 poničena povodní. Stejně tak v r.1996 a 1997. V r.2005 obnovena.

Litinový kříž s podstavcem v podobě kamenné mohyly postavený v r. 1860 olomouckým arcibiskupem Bedřichem kardinálem z Fürstenberka pro obyvatele horské osady Podolánky na jižním úpatí beskydského Smrku.

Čtyřpatrová rozhledna Bezručova vyhlídka je stavba z r. 2012, která nahradila železobetonovou vyhlídku z r. 1981. Ta vznikla na místě Bezručovy vyhlídky KČST z r. 1934. Umožňuje nádherný pohled na město Kopřivnici.

Bývalá vodní nádrž pro zadržování vody k plavení dříví pro čeladenské a frýdlantské železárny. Založena na počátku 19. století. Hráz, vystavěná v nejužším místě soutěsky, je protržená a klaus tak skoro bez vody.

Botanická zahrada a arboretum byly založeny na místě vápencového lomu, kde se těžilo od r. 1860 do 20. l. 20. stol. R. 1998 počala přeměna na botanickou zahradu. Jsou zde teplomilná společenstva, jezírka s bahenní a vodní faunou a flórou, naleziště zkamenělin, jeskyně, cvičné lezecké stěny.

Rozhledna Búřov je nevysoká dřevěná konstrukce z léta 2023, která nahradila zchátralou obdobnou stavbu z roku 2005. Stojí na vrcholu kopce Búřov na okraji golfového areálu asi 2 km jihozápadně od Valašské Bystřice. Je volně přístupná.

Areál někdejší Arcibiskupské pily na Ostravici. Na místě starší vodní pily vybudována r.1895 moderní parní pila. Až do r. 1910 dřevo k ní plaveno po řece Ostravici, od r.1910 po železnici. V l. 1909-10 pila modernizována. Dodnes slouží svému účelu.

27 m vysoká betonová věž s pláštěm ze smrkových prken v nadmořské výšce 952 na vrchu Čarták, na pomezí Moravskoslezských Beskyd a Javorníků v blízkosti česko-slovenské hranice. Původně pouze vysílač mobilních operátorů, později rozšířena na rozhlednu.

Železárny v provozu v l. 1678-90, poté až do r.1796, kdy provozy hutě obnovuje a modernizuje o novou vysokou pec, drátovnu a později slévárnu J.V. Homoláč, byla výroba utlumena. Výroba zaniká po r.1920. Dnes jen nepatrné zbytky základů budov.

Pouhé terénní náznaky zůstaly po skalním hradu z 13.-15. st. Ve skále zůstal 3 m příkop. Dříve zde stály obytné budovy, na největším skalisku nad říčkou pozorovatelna, na obou hlavních kupách strážní věže. Hrad měl dřevěnou i kamennou konstrukci.