Turistické cíle v okolí obce Šternberk

Herkulova kašna z let 1687 – 88, autorem kašny je kameník Václav Schüller a sochu zhotovil sochař Michael Mandík. Původně stála na místě sloupu sv. Trojice, kterému v roce 1716 musela uvolnit místo.

Hrad vybudovaný po roce 1340 olomouckým biskupem Janem Volkem. Roku 1426 byl hrad obležen, dobyt a zbořen. Zbytky hradu se později nazývaly "Pustý zámek".

Hrad Horka je připomínán r. 1406, ale již r. 1250 jsou zmínky o jistém Pardusovi z Horky. Hrádek byl zbořen r. 1593 olomouckými měšťany. V prostorách hrádku dnes stojí kostel sv. Mikuláše z r. 1753.

Pietní místo s téměř třemi stovkami dřevěných křížů se jmenovkami vojáků různých národností padlých v 1. světové válce. Rekonstrukce dokončena v r. 2017. U lesa křížů též stojí památníky na obě světové války.

Trojlodní bazilika se zvonicí umístěnou asymetricky. Hlavní modlitebna se nachází ve zvýšeném přízemí. Přístupná je monumentálním schodištěm se šesti sloupy s hlavicemi. Celý chrám je završen kopulovou střechou s lucernou a věžičkou.

Terénní náznaky hrádku z konce 13. století založeného rodem Hrutovců (později pánů ze Sovince). Přímé písemné zprávy o hradu nejsou dochovány. Po založení hradu Sovinec ztratil Mutkov svou základní funkci manského sídla a pravděpodobně ještě ve 14. století zanikl.

Okrouhlý pahorek neznámého tvrziště, kolem něhož je 2 m široký příkop lemovaný pozůstatky až 1,5 m vysokého valu, leží v nepřístupné oblasti vojenského újezdu. V r. 1932 popsal lokalitu Karl Schirmeisen a provedl zběžný archeologický průzkum.

Ves se prvně uvádí v r. 1447 již jako pustá. V r. 1559 již byla osídlena německými kolonisty, kteří zde žili až do vysídlení po 2. světové válce. Poté se pustá obec stala součástí vojenského újezdu Libavá. V 50. a 60. letech 20. stol. byly všechny budovy kromě kostela zbořeny.

Jupiterova kašna z roku z roku 1707, původně se sochou sv. Floriana, nahrazenou v roce 1735 sochou Jupitera pravděpodobně od sochaře Filipa Sattlera.

Barokní vojenský čtyřkřídlý objekt s částečně dochovanými prostory augustiniánského kláštera a gotického hradebního systému olomouckého předhradí sloužil do 2. poloviny 19. století jako kadetní škola. Dnes je zde Posádkový dům armády, restaurace, divadelní sály a kanceláře.

Barokní pískovcový kříž z roku 1774. V čele podstavce reliéf Panny Marie Bolestné, do srdce má vražený meč. Výše umístěn reliéf lebky se zkříženými hnáty. Ve vrcholu na soklu kamenný kříž s ukřižovaným Kristem. Kříž památkově chráněn od r. 2015.

Dnes již neexistující barokní kaple neznámého patrocinia vznikla snad koncem 18. století. Roku 1924, v době zahájení výstavby nové kaple sv. Cyrila a Metoděje, se před starou kapličkou konala poslední bohoslužba a následně bylo započato s jejím rozebíráním.