Turistické cíle v okolí obce Trstěnice

Tvrz stávala nedaleko od vchodu do dnešní textilní továrny. Byla lénem pánů z Lipé. Po tvrzi nezůstala žádná stopa.

Zámek postavil držitel Jaroslavic Petr Braun počátkem 19. století v romantickém švýcarském stylu v lese při silnici vedoucí do Borotic. Původně lovecký zámeček slouží nyní jako chovná stanice bažantů a koroptví.

Raně barokní městský palác rodu Starhembergů, vystavěný v l. 1666–74 na místě 2 středověkých měšťanských domů na Horním náměstí. Po r. 1713 majetkem dvorské komory a slouží správním účelům. Dnes stylový hotel a restaurace.

Mohutná barokní sýpka vybudována kolem r. 1750, po 2. světové válce přes dílčí stavební úpravy zchátrala. Zásadně rekonstruována po r. 2000 na multifunkční společenské centrum, a to kulturní, sportovní i informační. Objekt nyní v majetku Muzea města Brna.

Terénní pozůstatky zaniklého hrádku založeného many olomouckých biskupů snad poč. 14. století. Zanikl zřejmě již během 15. století, jako pustý zmiňován až r. 1569.

Původní tvrz založena někdy po roce 1621 pravděpodobně Zikmundem Volfem Jankovským z Vlašimě a později přestavěna a nazývána zámkem. Nacházel se v těsném sousedství kostela, a to západně od něj. V současné době po zámku nezbyly žádné stopy, v jeho areálu se nachází rodinný domek se zahradou.

Nevelký, architektonicky nevýrazný zámek vybudoval po roce 1621 Tomáš Mingoni, který odkoupil ves Bohunice, jež byla zkonfiskována původnímu majiteli Vilémovi z Roupova. Poprvé se ale připomíná až v roce 1684, kdy byly Bohunice postoupeny Petrovi z Mollartu. Dnes je zámek soukromým majetkem.

Původní tvrz v 17. stol. přestavěna na renesanční zámek a v 18 stol. přistavěno barokní křídlo. V renesančním křídle zabudováno torzo pozdněgotické tvrze. V renesančním křídle přes všechna patra otevřené arkády. Na nádvoří barokní kašna z 18. stol.

Neúplná pozdně gotická boží muka s polygonálním dříkem a jednoduchou hlavicí. Z lucerny se zachovala jenom spodní deska a projmutá stanová stříška bez původního ukončení. Na vrcholu je dnes nově kovový dvojramenný kříž, doplněný o kovovou kouli. Boží muka jsou památkově chráněna od května 1958.

Klasicistní zděná boží muka patří do souboru zastavení křížové cesty ze Znojma do Hlubokých Mašůvek. Zachytilo je už 1. vojenské mapování. Jsou nezvykle bohatě členěna, v nejhlubší nice stojí soška Ježíše Krista, v mělkých čtvercových nikách jsou pak vymalovány jednotlivé výjevy z křížové cesty.

Kamenná barokní sloupková boží muka s kamenným křížem na vrcholu. Svým tvarem odpovídají typu božích muk, hojně rozšířených v této části Vysočiny. Kromě datace 1636 na nich není žádný jiný čitelný nápis. Boží muka představovala sloup, u kterého byl před svou smrtí bičován Ježíš Kristus.

Zděná boží muka čtvercového půdorysu, postavená v 1. polovině 18. století. Výzdoba božích muk se nedochovala, neznáme ani, jaké obrazy na nich byly původně umístěny.