Turistické cíle v okolí obce Topolná

V místě původního velkomoravského osídlení byl vybudován archeoskanzen. Zachycuje hypotetickou rekonstrukci sídliště rozděleného na mocenskou, fortifikační, církevní a hospodářskou část. Jsou zde naučná představení, pokusné tavby kovů, výroba keramiky, zemědělská výroba i archeologický výzkum.

První písemná zmínka o hradě Bánov je z roku 1091 a nachází se v Kosmově kronice. Původně hrad vlastnil rod Vítkovců. Na počátku 14. století obsadil hrad dočasně Matúš Trenčianský, ale poté opět majitelé Vítkovici.

Unikátní stavba šestnáctipodlažní administrativní budovy Baťových závodů je 77,5 metru vysoká a byla tak před 2. sv. válkou nejvyšší budovou tehdejšího Československa. Autorem stavby z r. 1938 je Vladimír Karfík.

Z tvrze vznikl koncem 16. st. renesanční zámek s arkádami. R. 1809 jej koupil Ferdinand hrabě z Laurencin-Beafortu a nechal jej upravit v empírovém stylu. Od r. 1831 do r. 1945 zámek vlastnili Logothetiové. R. 1845 zde byl hostem malíř Josef Mánes.

Zděná barokní trojboká boží muka, postavená ve druhé polovině 18. století, stojí na nábřeží řeky Moravy. V prosklených nikách jsou umístěny svaté obrázky, na vrcholu je dvojramenný kovaný kříž ve zvláštní trojrozměrné podobě. Boží muka jsou zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.

První zmínka o vsi z r. 1261, snad už v 14. stol zde stála tvrz, písemně doložená až r.1571, kdy ji kupuje Volf Lorant z Inky od Buriana Tetoura z Tetova. R. 1650 koupil panství František Horecký z Horky, který přestavěl tvrz v barokní zámek. Od r. 1929 vlastní zámek Baťův koncern, dnes patří obci.

Mimořádně hodnotný barokní zámek ve stylu římské vily. Postaven na odstupňovaných terasách. Park zřízen v italském stylu, později přeměněn na francozský a anglický. Poslední držitelé zámku, Barchtoldové, sem umístili vojenskou nemocnici.

Název Budačina označuje skupinu skalních bloků tvořených pískovci a slepenci. Největší z nich nese jméno Velká skála. Území o rozloze 8,21 ha prohlášeno přírodní památkou r. 1966.

Zvonička pravděpodobně z první pol. dvacátého století. V době první republiky prý hajný z Bunče, nebo jeho manželka, třikrát denně zvonívali, aby dělníci, kteří v okolních lesích pracovali, měli pojem o čase.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná ve 14. stol., kdy byla sídlem vladyků z Částkova. Postavena byla snad Vlčkem nebo jeho synem Jaroslavem. Později byla tvrz připojena ke Kunovicím a r. 1497 se zmiňuje jako pustá. Na jiném místě byla postavena tvrz nová (uvádí se v l. 1570–1637), ta zanikla před r. 1667.

Církevní areál založený poč. 9. století západními misionáři. Po návratu sv. Metoděje z bavorského zajetí sloužil zřejmě jako jeho sídlo. Zanikl na konci 9. st., kostel v 10. stol. obnoven jako pohřební kaple, sloužil do 13. stol. Je považován za místo hrobu knížete Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.

Archeologická lokalita s pozůstatky kostela asi z počátku 9. stol. V r. 1202 se chrám uvádí jako pustý. Definitivně zanikl v 80. letech 17. stol. Základy byly objeveny r. 1911. V letech 1999-2000 vznikl vedle základů chrámu nový kostelík sv. Jana Křtitele, který je jeho hypotetickou rekonstrukcí.