Turistické cíle v okolí obce Hrotovice

Pivovar založen snad již v 16. st., částečně zachovalé budovy a provoz z konce 19. st. Vaření piva ukončeno r. 1977, poté slouží jako sklad. R. 1980 zde byl natáčen film Postřižiny. Po r. 1999 zchátralý areál obnoven a opět zahájeno vaření piva.

Věž postavena roku 1831 hrabětem Jindřichem Vilémem Haugwitzem pro potřeby zemského měření. Dle dobových pramenů měla o jedno patro více, které bylo sneseno po prohrané rakousko-pruské válce v roce 1866.

Most přes Oslavu postavený v l. 1737–1744, osazený 20 sochami, dlouhý 62 metrů. Nahradil dřívější, stržený povodní v roce 1706. Opravován po povodni v roce 1812. V roce 1986 nahrazen novým mostem, poté rekonstrukce.

Mohutná barokní sýpka vybudována kolem r. 1750, po 2. světové válce přes dílčí stavební úpravy zchátrala. Zásadně rekonstruována po r. 2000 na multifunkční společenské centrum, a to kulturní, sportovní i informační. Objekt nyní v majetku Muzea města Brna.

Původní tvrz založena někdy po roce 1621 pravděpodobně Zikmundem Volfem Jankovským z Vlašimě a později přestavěna a nazývána zámkem. Nacházel se v těsném sousedství kostela, a to západně od něj. V současné době po zámku nezbyly žádné stopy, v jeho areálu se nachází rodinný domek se zahradou.

Terénní pozůstatky zaniklého hrádku založeného many olomouckých biskupů snad poč. 14. století. Zanikl zřejmě již během 15. století, jako pustý zmiňován až r. 1569.

Dnes zcela zaniklý zámek, jehož historie byla poměrně krátká, nechal v letech 1736-1740 vybudovat pro svoji dceru Karolinu Kuefsteinovou tehdejší majitel jaroměřického panství Jan Adam Questenberk. Zámek v roce 1781 vyhořel a nebyl již obnoven.

Obdélná tvrz s nárožními věžicemi vznikla v 1. pol 16. st. a na renesanční sídlo přestavěna poč. 17. st. Do r. 1670 platila za rytířské sídlo. Poč. 18. st. upravena na sýpku. v 80. l. 20. st. prošla rekonstrukcí.

Torzo kamenných barokních pilířových božích muk z roku 1740. Hranolový čtyřboký dřík stojí na čtyřbokém soklu s rytými rámy. Boží muka jsou neúplná. Místo odstraněné kaplice je dnes na profilované čtvercové hlavicí pouze fragment vrcholového kříže. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Barokní boží muka byla postavena ve druhé polovině 18. století. Jsou zděná z cihel, završená stanovou stříškou krytou taškami. Mají čtvercový půdorys, širší spodní část je prolomena konchou zaklenutými nikami, užší lucerna má výklenky pravoúhlé. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Kamenná boží muka datována do roku 1708 stojí v ulici Ke Spravedlnosti, při cestě na bývalé popraviště nad Jaroměřicemi. Jedná se o jednoduchá žulová boží muka bez výzdoby, s jehlancovitým zakončením kapličky, doplněným novodobým kovovým křížem.

Barokní zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou jsou z 18. století. V dříku jsou mělké niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou niky obdélné. Výklenky jsou v současné době prázdné, bez ozdob. Boží muka jsou památkově chráněná od května 1958.