Turistické cíle v okolí obce Kněždub

Baťův kanál byl vybudován v l. 1935–1938 jako nová dopravní trasa spojující Otrokovice (býv. Baťov) a Rohatec. Je dlouhý 50 km, celkem je na něm 14 plavebních komor a výškový rozdíl je 18 m. Zčásti vede korytem řeky Moravy. Nákladní lodě byly taženy motorovými remorkéry, koňskými potahy či traktory.

Pozdně renesanční campanilla, pravděpodobně z doby kolem roku 1615. Přízemí je z kamene, patra vyzdívána z cihel, z vnitřní strany neomítnutých. Renesanční okna byla v 2. pol. 19. stol. upravena do novogotického oblouku. Bývala zdobena sgrafity, ta se částečně dochovala na zdi do dvora kostela.

Zaniklý hrad poprvé zmiňovaný v 1. polovině 11. století. Od poloviny 13. století byl významným centrem královské a později markraběcí vlády na jižní Moravě. Patrně roku 1423 byl dobyt a pobořen husity, od roku 1435 se uvádí jako pustý.

Původně na místě zámku stála tvrz z konce 15. stol. Dnešní, původně barokní zámek, založen za hraběte Erdmana Kryštova Pruskovského polovině 18. stol., byl za hraběte Viléma z Reichenbachu-Losenic pseudogoticky přestavěn v polovině 19. stol.

Zámek vzniklý v barokním duchu před rokem 1650 za opata Jana Greifenfelse z Pilsenburka. Byl součásti dvora a sloužil k občasnému pobytu příslušníků velehradského cisterciáckého kláštera, do jehož majetku Domanín tehdy patřil. V roce 1883 jej převzal Katolický spolek arcidiecéze olomoucké. Dnes je sídlem obecního úřadu.

Jedna z vrcholných realizací architekta Dušana Jurkoviče, kombinující prvky secese s folklórní inspirací. Průčelí zdobeno mozaikami podle M. Aleše, interiéry díly Jožky Úprky a Antoše Frolka. Sídlo Záhorského múzea a Galéria Júliusa Koreszku.

Obdélná jednopatrová hladce omítnutá barokní fara z l. 1783–1784. Vysoká valbová střecha. Donátory stavby byli Liechtensteinové. Nad vstupem visí jejich erbovní kartuše. Farář František Stárek přispěl na stavbu částkou 1 000 zlatých. Stará přízemní fara stála do r. 1970 vedle dnešní fary.

Původně dva středověké domy byly později stavebně sjednoceny a upraveny v renesančním slohu. V polovině 18. stol. došlo k barokním úpravám. V letech 1783-1801 v kúrii (paláci) žil básník a spisovatel hrabě Józef Gvadányi. V současnosti kúria slouží jako městská knihovna.

Tvrz z roku 1391. Dobyta při česko-uherských válkách. Poté renesančně přestavěna. Dnes využívána pro kulturní účely.

Hvězdárna byla založena v r. 1960. V r. 1964 byla zapojena do celostátní sítě pro foto bolidů, kterou řídí Astronomický ústav AV ČR. Je zde dalekohled Cassegrain o průměru hl. zrcadla 150mm a ohniskové vzdálenosti 2250mm výroby Carlzeiss Jena. Další technika je v pojízdných kopulkách na nádvoří.

Hodnotný pozdně barokní kamenný kříž ve Strážnici u Skalické brány. Sochařská práce datovaná do roku 1769. Památkově chráněný.

Kamenný kříž ke Cti a chvále Boží, darovaný soukromými osobami. Stojí ve Strážnici vedle kaple sv. Rocha a jeho vybudování pochází z roku 1919. Kvalitní sochařská práce.