Turistické cíle v okolí obce Kněždub

Naučná stezka při slepém rameni řeky Moravy je zajímavým lužním územím s množstvím skokanů, čápů, volavek. Najdeme zde i ledňáčka a bobra. Z vodních rostlin pak např. stulík žlutý a mnoho rákosu.

Bývalý středoveký vodní hrad z 13. stol, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. R. 1621 zámek silně poškozen, rozstřílen a zapálen. Ve 2. pol. 17. stol. zámek upravován. R. 1945 v důsledku válečných událostí silně poškozen, později opraven.

Větrný mlýn postavený v roce 1842. Naposledy funkční v roce 1946, poté chátral až v roce 1964 byla opravena křídla a mlýn byl ještě jednou spuštěn. Poté byl opuštěn. Od roku 1973 je mlýn kulturní technickou památkou.

První zmínky o vyhlášeném blatnickém víně jsou datovány do 14. století, kdy můžeme předpokládat počátek vinohradů v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Zachovalo se několik staveb původních vinných sklepů s významným géniem loci.

Téměř zmizelý reliéf tvrze (hrádku), která podle nálezů keramiky mohla existovat již ve 13. století za Boreše z Riensenburka. Vlčnovská tvrz se připomíná ale až v roce 1466, a to při jejím prodeji Jindřichovi z Morkovic. V roce 1492 se při změně vlastníků již neuvádí.

Terénními úpravami v roce 1988 zcela zaniklé tvrziště v poloze Hulínův kopec, jenž dostal název podle rodiny Hulínů, která před asi čtyřmi generacemi v místě bydlela. Bývalé tvrziště se nachází v těsném sousedství kostela sv. Alžběty Durynské (100 m západně od něj) v místě domu č. p. 9.

Reliéfní zbytky pravděpodobného sídla drobné šlechty ze 13.století, známé jako Žižkův stůl, v nádherné krajinné oblasti zvané Vojšické louky.

Zcela zaniklý zámek, který nechal jako součást dvora postavit v roce 1660 tehdejší majitel bzeneckého panství Jiří Kryštof Pruskovský z Pruskova. V roce 1925 za hraběte Antonína Magnisova byl dvůr rozparcelován a zámeček připadl obci Vracov. V letech 1969 - 1970 byl zámek kvůli jeho zdevastovaném stavu zbořen.

Objekt pivovaru a jeho areál tvoří exponovanou dominantu vstupního prostoru skanzenu. Je z roku 1612 s renesančním jádrem, přestavěn barokně. Mohutný obdélný přízemní nepodsklepený objekt se zděnými štíty s okenními otvory. Areál objektu je ohrazen ohradní zdí se vstupní bránou. Památkově chráněn.

Ve vsi stával dvůr s tvrzí prvně uváděnou v r. 1557 za Zikmunda ze Zástřizl. V letech 1650-1658 za Jiřího Stanislava Pešety z Moravan byla přestavěna na barokní zámek, který v r. 1694 vyhořel. Později, značně upraven, sloužil potřebám zemědělského družstva, jemuž slouží dodnes.

Zřejmě koncem 14. stol. byla v Žeravicích založena tvrz, která je poprvé zmiňována v r. 1412. Někdy před r. 1543 byla přestavěna na renesanční zámek, který kolem r. 1800 sloužil jako ženská nemocnice, poté jako panská sýpka. Od r. 1933 v majetku obce, později začal sloužit jako škola.

Rozsáhlý židovský hřbitov, založený v polovině 17. století na pozemcích, které Židům věnoval hrabě Magnis. V 18. stol. na něj byly přeneseny náhrobky ze zaniklého starého hřbitova. Na ploše 5093 m2 se dochovalo cca 1500 náhrobků. Poslední pohřeb zde proběhl v padesátých letech 20. století.