Turistické cíle v okolí obce Javornice

Dřevěná rozhledna (17 m, 991 m n. m.) byla postavena r. 2010. Starší, jednoduchá dřevěná rozhledna z r. 1910, zanikla někdy po r. 1917. Nová rozhledna podle projektu architekta Olšiny byla vybudována obcemi v rámci česko-polského projektu Euroregionu Glacensis. Otevřena r. 2010.

Sousoší „Bylo nás pět“ z roku 2003 je věnováno hlavním postavám stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka, který se odehrává v jeho rodném Rychnově nad Kněžnou.

Renesanční zámek vybudovaný v letech 1588-1615 na místě původní tvrze. V 19. století novogoticky přestaven. Ve 20.stol. honosná pseudogotická fasáda odstraněna. Zámek se tak vrátil k původnímu renesančnímu stylu. V 19. stol. založen anglický park.

Lichoběžný pahorek jádra a mohutný příkop vodní tvrze Koldů ze Žampachu. Tvrz postavena v polovině 14. st., v 15. století sídlem kališníka a odbojníka Jana ml. Koldy ze Žampachu. Po dobytí vojsky poděbradské jednoty r. 1457 již nebyla obnovena.

František Antonín Libštejnský z Kolovrat v r.1822 – 1825 renesanční tvrz přestavěl na empírový zámek. Kolovratové jej vlastnili do r. 1945. Pak zde byl Ústav sociální péče o mládež. V restituci po r. 1990 byl vrácen původním majitelům.

Tvrziště je nepřímo uváděno poprvé v souvislosti se vsí České Libchavy roku 1360, kdy zde sídlil Petr Hrb ze Žamberka.Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543. Objekt zanikl pravděpodobně v 2. polovině 16. století nebo za třicetileté války.

Téměř zaniklý hrad Chábory založený kolonizační činností pány z Dobrušky snad v 13. století. Dochované písemné prameny jej zmiňují až roku 1571 již jako pustý. Hrad byl téměř celý stráven lomem.

Výrazné tvrziště uprostřed lesa se v písemnostech připomíná pouze v roce 1544 jako pustá tvrz, kdy se vsí patřila pod panství Borohrádek, tehdy v držení Jana Licka z Rýzmburka. Tvrz tvořila asi obdélná věž obehnaná palisádou, příkopem a valem.

Zcela zaniklý hrad či hrádek zvaný Chudoba. Vznikl buď v době stavby hradu Žampachu na přelomu 13.-14. stol. jako jeho opevnění, či později samostatně jako součást předhradí. Zanikl před r. 1540, kdy je již veden jako pustý.

Budova divadla, která nese jméno po zdejším rodákovi, vynálezci bleskosvodu Prokopu Divišovi. Postavena byla v průběhu roku 1926. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 5. 12. 1926 úspěšnou Tylovou Fidlovačkou.

Muzeum Jednoty bratrské a J. A. Komenského. V polovině 15. stol. v domku pobýval Sbor Českých bratří (společenství "bratří a sester zákona Kristova") pod vedením Jana Rokycany, vyznávající učení Petra Chelčického.

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.