Turistické cíle v okolí obce Doly

Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.

Kostel sv. Jana Křtitele v Širokém Dole je gotická jednolodní stavba s dochovanou klenbou presbyteria, pozdně renesančně upravená. Je filiálním kostelem ve farnosti Sebranice u Litomyšle a od roku 1958 chráněná kulturní památka spolu s ohradní zdí a branami areálu.

Poutní kostel sv. Jana Křtitele pod mohutnou opukovou skálou v údolí potoka Žejbro nahradil r. 1696 zchátralou gotickou kapli zásluhou královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Nyní je ve farnosti Vrbatův Kostelec využíván jen příležitostně. Leží v katastru Skála u Chrasti.

Jednolodní orientovaný kostel z 2. čtvrtiny 14. stol., s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v průčelí. Přestavba poč. 17. stol., další úpravy v pol. 18. stol. a r. 1899. Oltář z 2. pol. 17. stol. Archa z konce 16. století umístěna v Národním muzeu v Praze. Kostel obklopen hřbitovem.

Barokní jednolodní obdélná budova kostela bez věže z l. 1722–1723. Omítaná stavba spočívá na soklu z hrubě osekaných pískovcových desek. Presbytář čtvercový s okosenými rohy. Příklad typu venkovského pozdně barokního bezvěžového kostela. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kostel zasvěcený sv. Jiří, založený někdy před rokem 1349. Kostel je dvoulodní stavba s novogotickým oltářem z roku 1882. Dochovány dvě gotické nástěnné malby z poloviny 15. století.

Pseudogotický kostel vystavěn v letech 1890–93 na základech ranně gotického kostela ze 13. st. přestavěného v roce 1668. Interiér kostela vybaven také pseudogoticky.

Pozdně klasicistní farní kostel sv. Máří Magdalény ve Včelákově z let 1844-1848 nahradil starší gotickou stavbu. Postaven na svahu kopce v dominantní poloze. Malířskou dekoraci provedl jako samouk farář Jan Kohel. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Barokní kostel sv. Markéty postavený na přelomu 17. a 18. století v místech zaniklého benediktinského kláštera – místa, kde vznikla největší kniha světa Codex Gigas – Ďáblova bible.